Zobrazují se příspěvky se štítkemShoot 'em up. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemShoot 'em up. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 3. května 2025

Hra 1069: Denniffia (1995)


Denniffia
Vývojář: New Entry (Michal Bačík) & Electric Brains (Nikaj Eijk) & Blues Muz
Vydavatel: New Entry & Electric Brains, od 1996 64'er
Vydáno 1995 pro Commodore 64
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Stejně jako u her Squares (1994) a Cannon Craze (1995) spolupracoval M. Bačík s autory z Holandska, kteří mu dodali grafiku a hudbu. Jakožto klasický zástupce "shoot 'em up" her pak Denniffia vyšla v roce 1996 v německém časopisu 64'er. Nalézt se dá také demo pod názvem Incinerator, které obsahuje celou první úroveň. 

Hvězdný systém Denniffia byl napaden a obsazen mimozemskou formou života, která teď vysává všechny lokální zdroje, což ohrožuje tři místní civilizace. Proti agresorům byl zahájen odboj, nicméně se dosáhlo jen malých úspěchů, jelikož nepřátelská výzbroj je daleko pokročilejší. Proto byl vyvinut prototyp nového vesmírného letounu "Poslední naděje", jenž je daleko rychlejší a silnější než cokoliv předtím. Naším cílem bude ujmout se ho a porazit nepřátelskou flotilu. 

Loga autorů

Menu

Začátek hry

Aktivovaný štít

Svůj letoun ovládáme pomocí joysticku a klasicky se snažíme vyhnout či sestřelit nepřátele, kteří vydrží více zásahů. Naopak my při jediném kontaktu ztrácíme jeden z pěti životů a vracíme se na poslední checkpoint v úrovni. 

Kromě standardní střely můžeme využít i jeden z bonusů, jejichž ikonky vidíme ve spodní části obrazovky:
  • "I" - několik vteřin jsme nesmrtelní, tzn. že můžeme i narážet do nepřátel, což je zničí. 
  • "P" - rakety, jež aktivujeme mezerníkem. Proletí vším, co jim stojí v cestě a na jednu ránu zničí většinu nepřátel. 
  • "S" - štít, který nás po nějakou dobu ochrání před poškozením, narážením do nepřátel je však nezničíme. 
  • "V" - zvýší rychlost a hbitost letounu.
  • "?" - náhodný bonus
Zatímco raket máme od začátku 15, ostatní bonusy se aktivují tím, že je v úrovních sebereme, čímž danou výhodu získáme po omezený čas, resp. zvýšenou rychlost získáme po zbytek úrovně. Do další se však nepřenáší. 

První boss

Ve všech sudých úrovních letíme doleva

Druhý svět a sbírání náhodného bonusu s otazníkem

Najdeme tu celkem šest úrovní a tři různé světy, což odpovídá třem civilizacím zmíněným v příběhu. V lichých úrovních letíme klasicky doprava, v sudých naopak zprava doleva, což je trochu nezvyk. Na konci každé čeká ten stejný boss, který si nepřichystal žádné speciální útoky a navíc pokud ho nesestřelíme dostatečně rychle, tak jednoduše odletí. 

Ostatní nepřátelé jsou na tom co se týče zajímavosti lépe. Narazíme na různé typy, kdy někteří letí rovně, další kličkují či reagují na náš pohyb. Někteří střílí, jiní nikoliv. Jejich projektily nelétají příliš rychle a často nejdou přímo do našeho letounu, ale "visí" ve vzduchu a tvoří překážku, což je velmi nepříjemné, protože často nejsou proti pozadí moc dobře vidět a můžeme na ně sami najet. Lze je tedy brát jako jakési nastražené miny. Nepřátelé na rozdíl od nás také umí střílet dozadu, takže většinou nelze vše jen jednoduše proletět. 

Obtížnost je velmi kolísavá, zatímco některé části jsou těžké, další jsou naopak až příliš jednoduché. Během hry získáváme body do skóre, to je ovšem nepodstatné, protože náš výsledek se nikam nezapisuje. Technicky je hra provedena velmi dobře, vše je plynulé a hudba vynikající. 

Třetí svět

Závěrečný boss je stejný jako všichni předchozí

Vítězství!

Verdikt: Hře se dá vytknout trochu nevyvážená obtížnost, nezajímaví bossové a trochu i nepřehlednost, kdy nepřátelské projektily nejsou na barevném pozadí moc vidět. 
Hodnocení: 4/10

sobota 29. března 2025

Hra 1057: Cannon Craze (1995)


Cannon Craze
Vývojář: New Entry (Michal Bačík & Ondřej Matějka) & Electric Brains (Nikaj Eijk)
Vydavatel: New Entry & Electric Brains, od 1997 64'er
Vydáno 1995 pro Commodore 64
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1 - 2
Stav: Dokončeno

Stejně jako v případě Squares (1994) spolupracovala skupina New Entry s holandským Electric Brains, resp. s jedním vývojářem, který dodal grafiku. Hra vznikla v roce 1995 a v roce 1997 vyšla v německém časopise 64'er. 

Mimozemšťani napadli naší planetu a na nás bude převzít dva kanóny a ubránit se nájezdům. Hra patří do žánru shoot 'em up, přičemž se vše odehrává na jediné obrazovce. Můžeme hrát buď sami nebo v režimu dvou hráčů

Autoři

Začátek hry

Mimozemšťani nás nenávidí

Jeden z tužších nepřátel

V případě hry jednoho hráče ovládáme oba kanóny zároveň, přičemž ty se pohybují pouze po okrajích, tzn. horizontálně a vertikálně. To znamená že pohyb nahoru/dolů ovládá jeden kanon a doleva/doprava druhý. Lze použít primárně joystick či alternativně klávesnici, kdy pro první kanon využijeme nezvyklé klávesy "Esc" a "Tab" pro pohyb a mezerník pro střelu, pro druhý "<", "?" a "n" pro střelu. 

Celkem nás čeká 14 úrovní, v nichž musíme odrazit hned několik typů nepřátel. Ti mohou mít různé styly pohybu, rychlost či typy útoku - někteří střílí, další fungují stylem "kamikaze", tzn. snaží se do nás nabourat za pomocí sebedestrukce. Většina z nich ale vydrží hned několik zásahů, což je poměrně nepříjemné. Někteří se uvedou i nějakou hláškou typu "zabiju tě" či "tohle je tvoje poslední chvilka". 

Každý kanon má vlastní počet životů (zpočátku 5) a počítadlo skóre a to i když hrajeme v režimu jednoho hráče. Body získáváme samozřejmě za sestřelování nepřátel, ale i za trefení jednoho z bonusů. Kromě 25 bodů můžeme získat i extra život (ten získáme i za každých 1000 bodů skóre), "double fire" (zvýšená kadence střelby), "megabomb" (zničí všechny nepřátelé na obrazovce) či dočasné zmrazení nepřátel (to ale až v posledních třech úrovních). 

Tohle je naše poslední minuta!

Počet nepřátel se začíná vymykat kontrole

Tohle začíná být opravdu hodně těžké

"Žabáci"

Hra je bohužel velice obtížná a to hlavně v režimu jednoho hráče, kdy je problém ovládat oba kanony zároveň a dávat pozor jak na střely, tak "kamikaze" nepřátele, jejichž počet postupně roste a úrovně jsou od té 11. příliš dlouhé. Střely létají až moc rychle a mimozemšťani nalétávají do bezprostřední blízkosti a pak pálí, čemuž se jednoduše nedá vyhnout. Moc nepomáhá ani zaměřovač na pozadí, který jen mate. Hru jsem dohrál jen pomocí quicksavu v emulátoru každých několik vteřin. V režimu dvou hráčů se zřejmě obtížnost sníží, ale přesto zůstane příliš vysoko. 

Povedená hudba patří k nejlepším částem hry. Na druhé straně tu však máme technické problémy, kdy hra občas padá kvůli "CPU jam" a to hlavně v závěrečných úrovních s mnoha nepřáteli. Bohužel jsem také hrál verzi hry, která spadne při pokusu o zapsání skóre do tabulky nejlepších výsledků, takže jsem se po dokončení poslední úrovně nedostal na závěrečnou obrazovku. Naštěstí existuje další cracknutá verze hry, v níž se dá dostat rovnou na konec, takže jsem obrázek udělal z ní. 

Poslední nepřítel není ničím výjimečný

Zápis do tabulky nejlepších

Vítězství!

Verdikt: Další hra, kterou degraduje přestřelená obtížnost. Problémem jsou také pády, nicméně těžko říci zda není problém jen v emulované verzi. 
Hodnocení: 3/10

neděle 17. září 2023

Hra 869: Revenge (1993)


Revenge
Vývojář: Jiří Koudelka (George K.)
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Nedokončeno

Jiří Koudelka (Jméno Růže (1991), Beerland (1991), Heroes '92 (1992)) vytvořil i tuto "shoot 'em up" hru, která ale nikdy nebyla úplně dokončena, a tak vyšla jen jako demo. V hlavním menu si můžeme zvolit způsob ovládání na joysticku či klávesnici, pustit si ukázku hry či si změnit vzhled své lodi. Poté pomocí mezerníku zahájíme hru. 

Volba lodi

Začátek

Nepřátelé nic nedělají

Naše loď letí směrem nahoru, přičemž se musíme vyhýbat meteroidům - ty mohou být buď zelené (pomalejší) či červené (rychlejší) barvy. Náraz do nich znamená ztrátu jednoho ze tří životů. Občas se objeví i bonusy ve tvaru pilulky, které lze sebrat a získáme 100 bodů, případně dvojitou střelu. Nepřátelé nejsou dokončení, takže se vždy jen objeví a pasivně čekají, až je sestřelíme, za což je opět 100 bodů. Většinu bodů do skóre ale získáváme jednoduše tím, že doletíme úspěšně na konec úrovně. 

Levely jsou nejprve označeny jako 1 až 9 a poté se označení změní na písmena abecedy. Od "A" se dá doletět až ke "K", načež program zamrzne a nelze pokračovat. Mezi úrovněmi nejsou v podstatě rozdíly. Velice pravděpodobně tu není žádná závěrečná obrazovka. 

Pochválit se dá podařená hudba a plynulost, která se nesnižuje ani když je na obrazovce velké množství objektů. Po ztrátě všech životů lze své získané skóre zapsat do tabulky nejlepších. 

Zelené meteroidy létají pomalu a červené rychle

Na konci úrovně "K" se program zasekne

Tabulka nejlepších výsledků

Verdikt: Nadějně vypadající vesmírná střílečka, která ale nebyla nikdy dokončena, a tak např. nepřátelé nic nedělají a není tu ani závěrečná obrazovka. 
Hodnocení: 3/10

pátek 28. července 2023

Hra 849: Orion (1993)


Orion
Vývojář: Karel Vlček (KVL) & Lukáš Vlček
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Bratři Vlčkové si po Flappym (1990) vyzkoušeli klasickou "shoot 'em up" střílečku, v níž se ujmeme jakéhosi žabáka a pokusíme se probojovat až na konec. Hru vydala Proxima Software jako součást kompilace "Heroes" za 150 Kč spolu s Heroes '92 (1992), Archeo (1993), Jet-Man Silly (1993) a Útok Bílé Myšky (1993). 

Začátek hry

Zelenou hlavu aneb vylepšení zbraní blokuje nepřítel

Protivníci začínají posílat těžší kalibry

Na úvodní obrazovce se dočkáme hezké hudby, později už převážně jen zvukových efektů, i když v určitých momentech se opět přehraje kratší úryvek. Poté si zvolíme ovládání buď na joysticku či klávesnici, kdy lze navolit vlastní ovládací schéma pro pohyb do čtyř stran a střelbu. 

Ve hře pak ovládáme svoji vesmírnou kocábku, přičemž letíme zleva doprava. O jeden ze tří životů pak můžeme přijít nejen po srážce s nepřáteli, ale i s překážkami či nárazem do země, načež se pak vracíme na poslední záchytný bod. 

Začínáme s jednoduchou střelou, ale sbíráním bonusů ve tvaru hlavy si lze výbavu vylepšit o střelu s velkým rozptylem, o dvě koule nad a pod lodí, do nichž můžeme nechat protivníky narážet, a nakonec lze získat i ztrojení základní zbraně, což obtížnost výrazně snižuje. Základem úspěchu je samozřejmě neumírat a projít s těmito vylepšeními pokud možno celou hru. 

V této části se musí sestřelovat lávové bubliny

Jakýsi přátelský tvor přiletěl a sežráním stromu zpřístupnil cestu dál

Vlet do chřtánu nestvůry

Úroveň je zde pouze jedna, zato je poměrně slušně dlouhá a obsahuje různá prostředí, nicméně ideální by bylo přidat ještě alespoň dva takového levely. Co se týče nepřátel, tak narazíme na různé typy od základních, jež sestřelíme jednou ranou, přes chodící mechy a kroutící se "červy", až po velké těžké lodě vyžadující několik zásahů či stoupající lávové bubliny. Několikrát se stane, že dorazíme k překážce ve formě stromu, který před námi sežere přátelský tvor a zpřístupní nám cestu dál. Na konci pak čeká fialový boss s několika chapadly, který vypadá dobře, ale ve finále je poměrně neškodný. 

Pochválit lze i slušnou plynulost hry, kdy se program začne zpomalovat až s velkým množstvím nepřátel a projektilů na obrazovce. 

Závěrečný chapadlovitý boss je téměř neškodný

Sbohem

Vítězství!

Verdikt: Slušně zpracovaná střílečka, která nejvíce trpí na přílišnou krátkost. Pár úrovní navíc by jí určitě prospělo. 
Hodnocení: 4/10

středa 10. května 2023

Hra 818: Jet-Man Silly (1993)


Jet-Man Silly
Vývojář: Jiří Brabec (JouSoft HKK) & Miroslav Hlavička (Scalex)
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Po bludišťovce Honba za Pokladem (1993) vytvořil J. Brabec hru z žánru shoot 'em up, kdy v textech se můžeme dočíst, že inspirace i název pochází ze závěrečné obrazovky Galactic Gunners (1987) od M. Fídlera, kde byla tato hra avizována, nicméně autor ji nikdy nevydal. 

V úvodních titulkách je v seznamu vystupujících uveden autor J. Brabec jako Jet-man Silly a prof. Pešlová a kolektiv kantorů z VTŠ Uherského Hradiště jako nepřátelé. V posuvném textu v menu můžeme zjistit třeba že programování zabralo sice jen jeden víkend, ale další tři měsíce se zadávala data všech levelů či že samotný program zabírá 4 kB. 

Hra se prodávala v kompilaci "Heroes" za 150 Kč spolu s Heroes '92 (1992), Archeo (1993), Orion (1993) a Útok Bílé Myšky (1993).

Logo autora

Kantoři jakožto nepřátelé

Menu

Začátek hry

Ve hře se tedy ujmeme kosmonauta, s nímž se budeme snažit prostřílet přes pět úrovní označených zde jako "zóny" A až E. Na konci každé není žádný boss, ale pouze stěna, do které stačí střelit. S postavou se můžeme pohybovat do čtyřech směrů, přičemž ovládání je možné na joysticku či klávesnici, kdy volba "kurzory" nastaví pohyb na šipky a střílení na klávesu "0". K dispozici máme tři životy, o které lze přijít jakýmkoliv kontaktem s nepřítelem či projektily. 

Hra není úplně plynulá a největším problémem je, že se nedá zároveň pohybovat a střílet, takže je nutné se naučit trochu jiný styl hraní. Nepřátelé se poměrně často opakují a asi nejzákeřnějším protivníkem jsou "kamikaze" letouny, které nejenom střílí, ale směřují i přímo na postavu. Závěrečné skóre si lze zapsat do tabulky nejlepších výsledků. 

Nepřátelé dokážou i střílet

Konec zóny

Vítězství!

Verdikt: Nevýrazná střílečka, která neobsahuje žádný nový nápad a ani závěrečné bosse. 
Hodnocení: 3/10

středa 3. května 2023

Hra 815: Inferno (1993)


Inferno
Vývojář: Tomáš Vilím (Universum) & Jiří Koudelka (George K.) & Ladislav Schön & Miroslav Hlavička (Scalex)
Vydavatel: Proxima Software
Vydáno 1993 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Inferno je posledním výtvorem Tomáše Vilíma (Expedice (1990), Zlý Sen Františka Koudelky (1990), Mah Jongg (1992) a další), kdy mu další autoři pomáhali hlavně s grafikou a hudbou. Hru distribuovala Proxima Software za 150 Kč s nadstandardně dlouhým manuálem.

Po nahrání lze spatřit přibližující a otáčející se planetu Zemi, přičemž ve spodní části se zobrazuje text. Tento úvod trvající skoro 20 minut obsahuje vše podstatné, od příběhu, přes tipy k úspěšnému hraní až po informace z vývoje. Autor přiznává inspiraci ve hrách R-Type, Zynaps, Astro Marine Corps, Uridium, Wing Commander z PC, Elite, Academy, Tau Ceti, Dan Dare, Action Force, Quazatron a F-117 Stealth Fighter. 

Na hře se přitom pracovalo více jak půl roku od podzimu 1992 až do jara 1993. 

Rotující planeta Země a úvodní texty

Vytvoření nového pilota

Nahrávací obrazovka první planety

Informace k první misi

Začátek hry - bitevní letoun Peacemaker byl vypuštěn "mateřským nosičem" TTF Rainou

Příběh hry se odehrává v roce 3540, kdy se Konfederace obydlených planet (jinde zmíněná jako Federace pozemských planet) dostává do kritického bodu během konfliktu s civilizací Orgaidů. Ti dosud měli technologickou převahu a podařilo se jim dobýt polovinu území Konfederace, přičemž momentálně si dělají zálusk na samotnou Zemi. Naším úkolem bude odvrátit jejich invazi, k čemuž nám má posloužit nový víceúčelový bitevní letoun Peacemaker, který spadá pod T. T. F. (Terran Task Force). 

Tím, jak odvrátíme invazi a postupně budeme přecházet do protiútoku, se podíváme na Zemi (New York), Měsíc, Fialku, planetu NGC32/4, Zynaps a domovskou planetu Orgaidů Orgu. Každá lokace má vlastní grafiku, typy nepřátel, hudbu a čtyři úrovně, respektive mise, jichž je tedy celkem 24. V nich budeme plnit různé úkoly - ničit sochu Svobody, nepřátelský křižník, základnu, nádrže se zásobami, dostávat se na určené místo či třeba doprovázet jiný letoun na druhou stranu úrovně. Zpravidla platí, že po dokončení úkolu se musíme ještě vrátit zpět a úspěšně přistát, přičemž se může letět doprava či doleva a lze se také vrátit předčasně, to když třeba zjistíme, že by byly vhodné jiné zbraně. 

Grafika planety Zynaps je pak vypůjčena ze stejnojmenné hry, což autor chápal jako poctu svému oblíbenému titulu. 

Výběr přídavných zbraňových systémů

Demo se jmény autorů

Na konci první mise je třeba zničit sochu Svobody

Vyhodnocení mise

Nepřátelé jsou zezadu dost často bezbranní

Program se nahrává v několika částech, přičemž musíme pracovat i s "počítačovým systémem" lodi, což může být zpočátku trochu matoucí, protože se objeví pouze příkazová řádka. Nicméně přes POMOC si lze zobrazit dostupné příkazy START (zahájí misi), PILOT (vytvoření pilota), INFORMACE (popis úkolu před misí), RAPORT (statistiky pilota), REDEFINICE (definice vlastních ovládacích kláves), ZBRANĚ (volba zbraní pro další misi), SAVE/LOAD a jsou tu i skryté příkazy IDE (spustí ukázku hry), HES (zadáním kódu mise se do ní dá rovnou dostat) a SAT (cheat, díky kterému můžeme vyletět nad obrazovku, kde nás nic nemůže trefit). 

Slova se dají zkracovat i na jedno písmeno. Na začátku je tedy nutné vytvořit si svého pilota, jinak budeme létat jako bezejmenný. 

Vzhůru na Měsíc!

Přídavná bitevní stanice Gladiator (vlevo)

Třetí planetou je Fialka

Bossové začínají být značně agresivní

Planeta NGC32/4 se podobá Zemi

Do každé mise si můžeme podle svého uvážení zvolit čtyři přídavné zbraňové systémy. Nejprve se z počítačového systému dostaneme příkazem ZBRANĚ na samostatnou obrazovku, kde po pravé straně vidíme "pumovnice", což jsou vlastně sloty. Vybírat můžeme z 16 systémů:
  • Kobra - 4x dopředu odpalované rakety
  • Zmije - 4x vzhůru odpalované rakety
  • Krtek - 4x dolů odpalované rakety
  • Skunk - 4x dozadu odpalované rakety
  • Padavka - 8x klasicky shazovaná bomba
  • Superbomba - 1x bomba ničící vše na obrazovce
  • Dikobraz - 8x levitující nárazové miny
  • Gladiator - 1x přídavná bitevní stanice podobající se té z R-Type
  • Aureola - 2x přídavný štít
  • Prskavka - 6x výboj před naším letounem, který se rozletí do osmi směrů, vhodné pro ničení špatně dostupných cílů
  • Energo - 1x přídavný energetický zdroj, zdvojnásobuje rychlost doplňování štítu a nabíjení plazmového děla
  • Chameleon - 4x rušička naváděných raket
  • Rezonance - 2x dočasný 4x násobič síly plazmového děla, vyčerpá se po 20 střelách
  • Trojzubec - 2x rozšíření k plazmovému dělu, to pak nestřílí pouze před letoun ale navíc i dvakrát v úhlu 45° nad a pod sebe
  • Klokan - 1x hyperprostorový transportní systém, umožňuje neomezené množství skoků, kdy letoun na chvíli zmizí z obrazovky a objeví se na jiném místě. Tímto lze přeskakovat nepřátelskou palbu i pevné překážky
  • Palivo - 1x přídavná palivová nádrž
Dalším důležitým rozhodnutím je volba pohonného systému. Výchozí typ je "lineární", kdy lze přepínat mezi několika rychlostmi letounu, což může být v některých situacích výhodnější, nicméně je těžší si toto osvojit, jelikož letoun se pak pohybuje dokud opět rychlost nesnížíme. Další volbou je "kvantový" pohonný systém, kdy se pohybujeme konstantní rychlostí a letoun se jednoduše řečeno hýbe jen když mačkáme klávesy, což je intuitivnější. Výběr provedeme na obrazovce se zbraňovými systémy, ve slotu vpravo dole. 

Doprovázení mateřského nosiče Cimrman na druhou stranu mapy

Zynaps využívá grafiku ze stejnojmenné hry

Bossovi pošlu překvapení ve formě superbomby

Poslední planeta Orga

Po zahájení mise pak v horní části vidíme řadu ukazatelů a vedle nich barevné "kontrolky". Zelená znamená, že systém je v pořádku, žlutá značí střední poškození a červená velké poškození. Pokud nás nepřítel trefí do nádrže a ta se poškodí, tak začne palivo ubývat daleko rychleji a máme méně času na dokončení mise. Poškozené motory (rychlost) vedou k trhanému pohybu, zničené zbraňové systémy znamenají, že je již nemůžeme použít. 

"Clona" je náš štít, který se postupně doplňuje, takže jsme schopni absorbovat určité poškození. Pokud je poškozena, tak se maximální vstřebatelné poškození snižuje. "Plazma" je zase naše hlavní zbraň - když střílíme moc rychle, tak se síla projektilu snižuje, je tedy lepší dělat mezi výstřely větší mezery, aby se plasma stihla nabít na maximum. I zbraň může být poškozena, takže je síla menší. 

Rozmanitost nepřátel je opravdu velká, najdeme tu všechno možné od klasických letounů, přes rakety střílející ze země, nepříjemné zakopané střílny, až po chodící mechy a chybět nemůžou ani bossové. K dohrání mise stačí splnit zadaný úkol, nicméně počítá se tu i procento zničených nepřátel a nejlepšího výsledku dosáhneme pouze tehdy, když zničíme všechny, přičemž se jedná i o budovy, takže je lepší zkoušet střílet do všeho. 

Ačkoliv autor tvrdí v textech opak, tak obtížnost je opravdu vysoko a dohrání všech misí vyžaduje značné úsilí a trpělivost. Na rozdíl od ostatních her tohoto žánru je zde lepší pomalý a rozvážný postup, nicméně ubývající palivo tu funguje jako časový limit, který dostává hráče pod tlak. Velké množství nepřátel je problém, nicméně ještě větší výzva je přesné navigování letounu, kdy sebemenší dotek s překážkami znamená téměř okamžitou destrukci. Třeba na Zemi se musíme vyhýbat mrakům, což je trochu nečekané, protože mohou být mnohými chápány jako pouhé pozadí. 

Často je nutné využívat různé finty jako třeba nalákání nepřítele do palby jiného mimozemšťana, schovávání se za překážky v případě naváděných raket a většina nepřátel také nepočítá s tím, že se dostaneme za ně. 

Technické zpracování je na poměry ZX Spectra na excelentní úrovni, vše běhá plynule i když je na obrazovce několik objektů, najdeme tu velké množství grafiky, hudby a trojvrstvý paralaxní scrolling, kdy objekty na popředí se odvíjí rychleji než ty na pozadí. Po dokončení všech misí potěší i shrnutí naší kariéry a přehled udělených medailí, které dostáváme za dokončené úkoly, ale i za nadstandardní výkony či podle počtu zabitých nepřátel. 

Téměř u konce

Co je tohle za hodnost?

Vítězství!

Shrnutí kariéry

Přehled získaných medailí potěší

Verdikt: Labutí píseň autora a zatím jasně nejlepší tuzemská hra ze žánru shoot 'em up. Technické zpracování je na poměry ZX Spectra vynikající, hra obsahuje obrovské množství grafiky, hudby a různých typů nepřátel, na které musíme najít taktiku. Náplň celkem 24 misí je rozmanitá a plnit je můžeme různými způsoby na základě výběrů zbraňových systémů. Nutnost pomalejšího a rozvážnějšího stylu hraní je vítaná, nicméně obtížnost je stále až nepříjemně vysoko, což je největší zápor. 
Hodnocení: 6/10