Hra 1067: Boxes (1991)

Boxes

Vývojář: Aleš Keprt

Vydavatel: Axoft System

Vydáno 1991 pro SAM Coupé

Žánr: Puzzle

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Boxes jsou variace na hlavolam Hanojské věže, nicméně s tím rozdílem, že začínáme s náhodně rozmístěnými kotouči na třech věžích a výslednou věž můžeme složit na jakémkoliv místě. 

V hlavním menu si nejprve zvolíme způsob ovládání, přičemž lze vybrat joystick či klávesnici, kdy pomocí "1", "2" a "3" vybíráme odkud a kam chceme kotouč přesunout. Kromě instrukcí, kde se místo o věži mluví o skládání pyramidy, si pak můžeme přepínat i režim hudby a to mezi "normal", "piano" a "super", čímž se lehce mění použité "instrumenty". Během hry ale hudba nehraje, tam se dočkáme jen zvukových efektů. 

Menu

Začátek hry

Vyhodnocení dokončené úrovně

Největší počet kotoučů je sedm

Hra je rozdělena do úrovní, kdy začínáme se třemi kotouči a postupujeme až na maximální počet sedm. Největší překážkou je ale časový limit, který je v prvních pěti úrovních 30, 40, 50, 60 a 70 vteřin. Pokud nestihneme věž poskládat v časovém limitu, tak končíme a vracíme se do menu. V opačném případě se nám přičtou body za zbývající sekundy a pokračujeme do další úrovně. 

Těch je zde teoreticky neomezené množství, protože po dokončení 5. úrovně se sedmi kotouči pokračujeme opět se třemi, nicméně časový limit se půlí. 

Tím se pokročilé úrovně značně komplikují a navíc zadávání tahů nelze provádět rychle, protože hra reaguje se zpožděním. Počítá se tedy s tím, že hráč dříve či později skončí a nenajdeme tu závěrečnou obrazovku. Abych si toto ověřil, tak jsem si pomocí AI vytvořil vlastní program na nalezení řešení s nejnižším počtem tahů a tímto se dostal až do 15. úrovně (se sedmi kotouči), kde však na provedení 63 kroků byl časový limit pouhých 17 vteřin, což je nereálné. 

Po skončení lze svůj bodový zisk zapsat do tabulky nejlepších výsledků, kde najdeme pouze samé Aleše s 1000 body. 

Krůček před dokončením úrovně

Časové limity začínají být šibeniční

Zápis jména

Tabulka nejlepších výsledků

Verdikt: Variace na hlavolam Hanojské věže s úrovněmi a šibeničními časovými limity. 

Hodnocení: 3/10

Hra 1026: Zabte Stužkovou (1994)

Zabte Stužkovou

Vývojář: Martin Andrés

Vydavatel: Martin Andrés

Vydáno 1994 pro SAM Coupé

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

V této klasické hyperlokální textovce na počítače SAM Coupé se vydáme do Olomouce, kde učitelka chemie, paní Stužková, sužuje žáky SPšE Olomouc a to až do té míry, že jí někteří nazývají "zlou ježibabou". Navíc se proslýchá, že ve své laboratoři vyvíjí chemikálii, jež jí umožní udělat z lidí otroky, kteří ji budou poslouchat na slovo. 

Naším úkolem tedy bude - jak již název hry napovídá - zabít Stužkovou a navíc také zničit disketu č. 1 a najít disketu č. 2. 

Začátek hry

Pantlík má mačetu

Tak to byl rychlý konec

Kdo proboha zašívá klíče do pohovky?

Slovník příkazů se dozvíme z běžícího textu na úvodní obrazovce, jde o PROZKOUMEJ, VEZMI, POLOŽ, POUŽIJ, SAVE, LOAD, KONEC, INVENTURA, ROZHLED, přičemž slova se dají zkracovat i na méně jak tři písmena. Výjimkou jsou akce spojené s druhou disketou, kdy musíme napsat celý název, tedy např. VEZ DISKETU2 - zřejmě kvůli existenci první diskety, což program mate. 

Zvláštní je, že zadávání příkazů je jakoby nepříjemně zpomalené, nejde psát rychle, což by člověk u hry pro Sam Coupé nečekal. 

V dílně

Nebylo by jednodušší okno otevřít?

Chodit bos se nevyplácí

To je ale ošklivý pejsek

Celou dobu se budeme pohybovat v domě, kde učitelka Stužková bydlí a jeho blízkém okolí, přičemž text je doprovázen malými obrázky v levém dolním rohu. Lze najít několik předmětů, které k dokončení nepotřebujeme a slouží tedy jen ke zmatení. Naštěstí obsah inventáře je neomezený. 

Předměty občas musíme používat na sousedních obrazovkách, např. psovi kost nemůžeme dát přímo, ale musíme jí hodit "z dálky". Najdeme tu i bug, kdy lze Stužkovou zapíchnout z jakékoliv obrazovky, což alespoň hru nerozbije, pouze v tomto případě uvidíme v laboratoři už rovnou její mrtvolu. 

Na disketě jsou známky třídy E2

Mapa

POSTUP HROU

V předsíni jsem sebral rukavice (VEZ RUK) a boty (VEZ BOT) a oboje oblékl (POU RUK; POU BOT). V kuchyni jsem našel nůž (VEZ NUZ), v obýváku s ním rozřezal pohovku (POU NUZ) a objevil klíč (VEZ KLI). Sebral jsem zde také jehlu (VEZ JEH), na schodišti drát (VEZ DRA) a v pracovně bombu (VEZ BOM). 

Na chodníku jsem pomocí klíče odemkl skříňku (POU KLI), prohlédl ji (PRO SKR) a spálenou pojistku vyměnil za drát (POU DRA). Sebral jsem zde také kost (VEZ KOS) a vydal se po schodišti do sklepa, kde jsem objevil plynovou masku (VEZ MAS) a v dílně kladivo (VEZ KLA). Vrátil jsem se na začátek, nasadil masku (POU MAS) a vypustil z bomby plyn (POU BOM), což zlikvidovalo šílence s mačetou. Sebral jsem kartu (VEZ KAR), v ložnici rozmlátil okno kladivem (POU KLA) a dostal se na dvorek. 

Psovi jsem zdálky hodil kost (POU KOS) a jakmile usnul, tak ho rychle zapíchl (POU NUZ). V šatně jsem objevil disketu2 (VEZ DISKETU2). Odemkl jsem dveře pomocí karty (POU KAR) a v laboratoři ve skladu chemikálií získal láhev s kyselinou sírovou (VEZ LAH). Stužkovou jsem zapíchl pomocí jehly (POU JEH) a disketu1 zničil pomocí kyseliny (POU LAH). Poté už zbývalo jen vrátit se zpět na začátek.

KONEC POSTUPU HROU

Stará dobrá kyselina sírová

Zúčtování se Stužkovou

A je po důkazech

Vítězství!

Verdikt: Průměrná hyperlokální textovka točící se okolo neoblíbené učitelky chemie. 

Hodnocení: 3/10

Hra 807: Happy Birthday (1993)

Happy Birthday

Vývojář: Michal Wolf & Radek Špelda (Erraware) & STP Software

Vydavatel: Michal Wolf

Vydáno 1993 pro SAM Coupé

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Pokračování adventurní série s Půllitrem Destilovičem (Silvestrovská Pecka (1992), Veselé Velikonoce (1993)) v hlavní roli, které tentokrát nevyšlo na ZX Spectrum, ale na počítače SAM Coupé, přičemž hra se tentokrát neprodávala za peníze, ani k ní nebyl přiložen žádný manuál. 

Příběh se odehrává 33. srpna, tedy den po Půllitrových třicátých narozeninách, které samozřejmě řádně oslavil i se svým psem Maxem. Probouzíme se v 11 hodin a příliš si toho nepamatujeme, slyšet je ovšem podivný zvuk, jenž identifikujeme jako sténání naše pejska. Po prozkoumání jeho boudy dojdeme k závěru, že ho přejel náš odvěký nepřítel, Protichlastovov Léčebnovič, a rozhodneme se pomstít se na jeho Trabantu. Cílem tedy bude dostat se do jeho garáže a s autem něco provést. 

Příběh #1

Příběh #2

Příběh #3

Začátek hry

Příkazy JDI, VEZMI, POLOŽ, PROZKOUMEJ, POUŽIJ a LEGENDA (znovu vypíše úvod) se vybírají pomocí kurzoru z kontextového menu. Delším podržením PROZKOUMEJ se znovu vypíše popis aktuální lokace a POLOŽ zase zobrazí obsah inventáře. Kromě toho tu najdeme i SAVE/LOAD, kdy lze ukládat/nahrávat pozice do/z paměti na až šest pozic. Pohyb mezi obrazovkami zde není řešen klasicky do světových stran, ale jdeme např. "do předsíně", "k rybníčku", "na cestu", atd., což trochu komplikuje vytváření mapy. 

V horní části obrazovky celou dobu vidíme zmíněného Trabanta, který mrká a z nápisu se jménem hry se spouští pavouk, na něhož také narazíme. To je ale bohužel z grafiky vše, nenajdeme tu ani zajímavější úvodní obrázek. Celou dobu pak hraje skladba od Madonny jménem La Isla Bonita, která po čase začne lézt na nervy. 

Acylpyrin stál v dubnu 1993 v Prostějově 3.90 Kč

Dopis od Protichlastovova Léčebnoviče

Natrhnutou zadnici je nutné dezinfikovat, jinak bude zle

Pohybovat se budeme opět po Pijanovicích, tentokrát začneme v našem domku, v jehož sklepení se nachází dokonce i teleport, jenž nás přenese na utajené místo s "čůčovačem", tedy strojem na výrobu alkoholu. Nakonec se dostaneme do Protichlastovova domu a garáže, v němž se nachází náš cíl. 

I tady najdeme řadu předmětů, které k ničemu nejsou a slouží pouze pro zmatení. Větší nepříjemností jsou ale slepé uličky, kdy lze vykonat nějakou akci, kvůli níž pak nejde hra dokončit. Např. lze nalít benzín z kanystru do auta, takže pak chybí na zprovoznění agregátu či lze vylít vytvořené čůčo na zem. 

Poslední díl Zuby ve Tmě vyšel až v roce 1997. 

Bystřejší již vědí co je "Es iřveto emazes"

Mapa

POSTUP HROU

V dílně jsem sebral šroubovák a kladivo, v kuchyni kartáč a nůž a v zápelně po prohlédnutí skříňky i peroxid vodíku. Na skládce jsem našel špinavou flašku, kterou jsem s pomocí kartáče u rybníčku vyčistil. Čistou flašku jsem použitím postavil na pult v hospodě uvnitř stanu, ale neměl jsem zatím na zaplacení. Pokračoval jsem tedy na sever a na křižovatce na západ, kde jsem v poštovní schránce našel dopis. Pomocí nože jsem ho otevřel, přečetl si ho a sebral klíč. Před Protichlastovovým domem jsem šroubovákem otevřel skříňku, prozkoumal ji a přehodil jistič. Poté jsem klíčem odemkl dveře, uvnitř v pracovně kladivem rozbil prasátko a zahodil kartáč, nůž, šroubovák, klíč i kladivo. Prozkoumal jsem hodiny, sebral tužkové baterie a nezapomněl jsem na vypadlé peníze z prasátka, za které jsem v hospodě koupil pivo. 

Jako ve filmu The Moucha

Extrasuperhyper Čůčovač 3000

Nebylo by snazší místo všech těch starostí klíče vzít třeba klacíkem?

To jsem donesl zedníkovi Miloušovi, sebral žebřík a opřel ho o stěnu garáže. Po vyšplhání na střechu jsem se propadl a zranil se o rezavý žebřík, rychle jsem se tedy ošetřil peroxidem. Sebral jsem kanystr a v autě walkmana, do kterého jsem vložil baterie. Vrátil jsem se do svého pokoje, prohledal postel, sebral kazetu a vložil ji do walkmana. V dílně jsem vyzvedl páčidlo, s nímž jsem ve sklepě otevřel dřevěnou bednu a sebral freolit. Vlezl jsem do teleportu, freolitem odpudil mouchu a pomocí tlačítka se přenesl. 

Zahodil jsem peroxid, páčidlo i freolit, do agregátu nalil benzín z kanystru a nahodil ho. Ve skladišti jsem sebral koš s rybízem, vrata otevřel s pomocí walkmana a v chodbě na pavučině našel noční můru. K čůčovači jsem napojil kanystr, do zásobovače hodil koš a pustil ho. Vzal jsem kanystr s čůčem a vrátil se do domu Protichlastova. V minipokoji jsem prozkoumal akvárium, hodil do něj noční můru a sebral klíče. V kuchyni jsem ukořistil sádlo, kterým jsem u garáže namazal visací zámek a ten poté odemkl pomocí klíčů. Do Trabanta jsem nalil čůčo, nasedl, klíčem nastartoval a odjel na skládku. 

KONEC POSTUPU HROU

Vrata do garáže jsou konečně odemčena

Pomsta jest vykonána

Přišel, viděl, zvítězil!

Verdikt: Dobrá textovka, která ale úplně nevyužívá audiovizuální možnosti Sam Coupé a obsahuje nepěkné slepé uličky. 

Hodnocení: 4/10

Hra 633: Boggle Bubble (1992)

Boggle Bubble

Vývojář: Vojtěch Klíma & Jan Klíma & Milan Salajka

Vydavatel: Silver Sword Sotware

Vydáno 1992 pro SAM Coupé

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Po Shanghai (1990) a Hexagonia (1991) teprve třetí tuzemská hra pro počítače SAM Coupé. Název má podle autorů znamenat něco jako "vystrašená bublina" a nemá nic společného se známou arkádovkou Bubble Bobble (1986).

Úvodní menu

Logo vývojářů

Volba ovládání

V instrukcích si kromě jiného můžeme přečíst i poměrně dlouhý úvod do příběhu, jehož přepis následuje:

"Mému bráchovi by byl včera jeden měsíc a to by už znamenalo pořádný důvod k oslavě, kdyby bylo všechno tak, jak to má být. Mně je půl roku, což na naší planetě znamená věk dospívání. To, co teď budete číst, píšu jen proto, aby se nějak zachytily události posledních tří dnů na naší Bublinové planetě. 

Nevíme přesně, jak vznikla Bublinová planeta, ale muselo se stát něco opravdu zvláštního, že vznikla taková zbytečná a nanicovatá stvoření jako my, bubliny. Živíme se převážně vegetací a trochu i nějakým hmyzem. Zvířata jsou nám vzhledem trochu podobná, jsou to vlastně takové zdegenerované bublinky, ale těch je málo a proto je chráníme a nelovíme je. Dodnes nikdo nechápe, proč tu jsme. Ale jsme tady a žijeme.

Naše rodina patří mezi takové střední vrstvy. Jsme totiž růžoví (jen tetička je nažloutlá, ale to je asi stářím). Modrých bublin je málo a jsou na vedoucích místech. Mají mnohem větší inteligenci, než růžové bubliny a svoje rody si přísně chrání. Pak jsou tu ještě ostatní, kteří se narodí, když se vezmou dva z rozdílných rodů. Jeden můj kamarád je modrozelený a naše teta, jak už jsem psal, je nažloutlá. 

Vybudovali jsme docela hezká nadzemní města. V jednom takovém menším městě bydlím - vlastně bydlel jsem - i já a naše rodina - rodiče, sestra a můj malý bráška. Předevčírem jsem řekl doma, že jdu za město. Vyhopkal jsem z naší ulice, hopkal jsem po poli kolem Líné řeky, která teče kolem městečka. Příroda je na naší planetě opravdu hezká. Ale najednou, když jsem se ohlédl směrem k městu, jsem uviděl nebe plné létajících lodí. Některé už stály na zemi a něco se z nich valilo ven. Věděl jsem, co to je! Muglufové - dvounozí! Znal jsem o nich z dějepisu, že naposledy sem přistáli před 832 lety a pak tu byli až do Velkého svržení někdy před 700 lety. Od té doby žily bubliny v míru - i mezi sebou - a nepotřebovali armádu. Bylo tu jen pár strážců - ti nám teď nepomůžou!

Muglufové jsou větší než bubliny, ale hlavně mají strašné zbraně, kterými umí zabíjet bubliny po desítkách! Umí hrozně rychle létat v kosmických korábech a uvězňují bubliny na práce, nebo je jedí. Všechny bubliny mají z Muglufů strach, i když skoro žádná si už nepamatuje Velké svržení. Muglufové měli asi za tři hodiny město v rukou. Nevěděl jsem, co je s rodiči, sestrou a bráchou. Ani jsem netušil, zda se v nějakém jiném městě podařilo některé bublině uprchnout, i když jsem o tom dost pochyboval. 

V noci jsem opatrně šel k městu. Ale město se změnilo! Nepoznal jsem skoro naší ulici. Všechny nadzemní ulice byly pobourané, dlaždice pořádně nedržely a všude byly umístěné bomby a pasti Muglufů. Když jsem se chtěl vrátit, najednou jsem zjistil, že dlaždice, po kterých už jsem šel, jsou tak rozbité, že už po nich nemůžu zpátky! Jen některé držely ještě dobře. Někde jsem našel i jídlo, měl jsem hrozný hlad, a s plným žaludkem jsem se rozmyslel, co dělat. 

Pokusím se odstranit ty časované bomby, aby to tady všechno nevybouchlo a pak snad už osvobodím mé milované!!!"

Instrukce #1

Instrukce #2

Instrukce #3

Jak je tedy z příběhu patrné, budeme se snažit deaktivovat všechny bomby v úrovni. K tomu nám budou stačit čtyři klávesy pro pohyb a jedna pro pauznutí hry / zobrazení menu. Lze si nadefinovat vlastní ovládací klávesy či hrát na joysticku. 

Úroveň je rozdělena na políčka-dlaždice, na kterých můžeme nalézt hned několik věcí. Naše postava je růžová divně vypadající bublina. Nejdůležitější jsou zmíněné bomby - stačí vkročit na jejich políčko, čímž je deaktivujeme. Dále tu jsou kostlivci, na jejichž políčko vkročit můžeme, ale přijdeme tím o jeden ze životů (zpočátku jich máme 5, ale lze najít i bonusový život). Prémie typu dortík, jablíčko či třešničky přidávají body do skóre. Na levé straně vidíme časový limit, který můžeme rozšířit sebráním diamantu. A nakonec tu najdeme mince a hvězdičky - pokud jejich součet dosáhne 50, tak získáme další bonusový život.

Začátek první úrovně

Vyřešená první úroveň

Šesté úrovně jsou zpravidla primitivní

Vtip je v tom, že na šedé dlaždice můžeme vkročit pouze jednou, načež se propadnou. Jsou tu ovšem i pruhované dlaždice, na které můžeme stoupnout opakovaně. Je tedy nutné pečlivě plánovat svojí trasu, přičemž není dovoleno vkročit na políčko bez dlaždice, takže se nelze propadnout. Pokud se dostaneme do neřešitelné situace, musíme přes menu úroveň restartovat. 

Najdeme tu pět sad po šesti úrovních, celkem tedy 30 levelů. Každá sada má jiné pozadí. Šestá úroveň je vždy primitivní a slouží pouze k sesbírání bonusů. 

První úroveň druhé sady

Ve vrchní části je evidentní past s bonusy

Připravte se na těžké časy

Hra je celkově jednoduchá a není problém ji dohrát i na první pokus. Autoři se sice snažili připravit různé pasti, kdy umístili bonusy tak, aby se po sebrání hráč zasekl, toto se ovšem dá odhalit poměrně snadno. Horší jsou situace, kdy může být něco na prvním políčku, na kterém stojí naše postava a co tedy zprvu nevidíme, což může ovlivnit rozhodnutí, jakým směrem se vydat a ve výsledku to může zhatit dohrání úrovně. 

Zvyknout si hráč musí i na určitou prodlevu při pohybu, kdy je nutné klávesu držet trochu déle, aby se bublina přesunula. Z obrazovky výběru ovládání se po chvíli spustí demo, kde je hráči ukázáno, jak úspěšně dokončit první úroveň. Trochu zvláštní jsou smíšené anglické a české texty, jakoby se autoři nemohli rozhodnout, jaký jazyk zvolit. Najdeme tu i příjemný hudební podkres a pokud dosáhneme slušného skóre, tak se lze zapsat i do tabulky nejlepších.

Poslední úroveň je primitivní

Vítězství!

Zápis do tabulky nejlepších

Verdikt: Hratelná logická hra, která je ovšem příliš jednoduchá a chybí jí jakási rafinovanost designu úrovní. 

Hodnocení: 4/10