I když by se podle názvu mohlo zdát, že se jedná o DOS předělávku textovky Princ Jasoň (1989) z platformy PMD 85, není tomu tak. Ocitáme se totiž na jakémsi železném křesle a kromě jiného vidíme i páku. Jediné, co nám hra dovolí, je napsat příkaz a pokud ho uhádneme, tak se dozvíme pointu tohoto velice krátkého vtípku. Ano, najdeme tu pouhopouhé dvě obrazovky, resp. tři, jelikož na té poslední autor žádá o zaslání 10 Kč na jeho adresu.
Další zpracování televizního pořadu Kolotoč (1996) s Pavlem Poulíčkem, tentokrát pro počítače ZX Spectrum. Hrát se dá pouze ve třech hráčích, kteří se střídají v tazích. Podržením mezerníku určíme sílu roztočení kolotoče, což je znázorněno v levém sloupci. Vylosovat můžeme jednu z finančních částek, případně stop (hraje další hráč), bankrot (přijdeme o všechny doposud získané peníze) a bonus (další vylosovaná částka bude zdvojnásobena). Nutno dodat, že bankrot padá možná až příliš často.
Poté na klávesnici zvolíme písmeno, které chceme zkusit doplnit do tajenky, přičemž tu jsou i ta s diakritikou (píšeme s klávesou Shift). Po doplnění celé tajenky vyhrává hráč s nejvyšším skóre a ten si pak losuje obálku. Tu se počítač (moderátor) pokouší odkoupit a podá několik návrhů, které můžeme přijmout či odmítnout. Pokud nás nepřesvědčí, tak lze obálku otevřít a zjistit co je uvnitř.
Začátek hry
První hráč vylosoval stopku
Počítač se snaží odkoupit obálku
Copak si koupíme?
Verdikt: Škoda, že tohle zpracování Kolotoče lze hrát pouze ve třech hráčích a nikoliv proti počítači.
Zpracování televizního pořadu Kolotoč (1996) s Pavlem Poulíčkem, v němž se proti sobě mohou utkat až čtyři hráči. Jejich jména zvolíme v nastavení, kde si lze také vybrat zda se někoho má ujmout počítač. Kromě toho volíme i "rychlost PCčka" (0-255), kdy je paradoxně lepší zvolit nižší hodnotu, aby program běžel rychleji, a "chytrost počítače" (10-255), kdy na maximální hodnotě soupeř téměř neudělá chybu a je nemožné ho porazit.
Nastavení
Začátek hry
Dlouhá tajenka
K ovládání lze použít jak klávesnici, tak myš. Nejprve se náhodně vylosuje tajenka, což je často anekdota či úryvek z Kytice. Poté začne losování, kdy klávesou zastavíme "kolotoč", čímž se buď vybere částka (20 až 1000), případně "bankrot" (přijdeme o všechny dosud nasbírané peníze), "bonus" (další vylosovaná částka bude zdvojnásobena) či "stop" (pokračuje další hráč). Následně na dolním okraji obrazovky vybereme písmeno, které chceme zkusit doplnit do tajenky - za každé umístěné získáme vylosovanou částku. Pokud jsme neuhádli či vyprší časový limit, tak pokračuje další hráč. Jakmile je tajenka vyluštěna, tak se zobrazí vyhodnocovací obrazovka a hráč s nejvyšším skóre vyhrává.
Počítačoví protivníci jsou zbytečně zpomalení, což má zřejmě simulovat skutečného člověka, ale hra se pak akorát stává zdlouhavou. Bohužel se tu nachází bug, kdy se obraz občas rozpadne a tajenka přestane být vidět.
Vývoj této textovky, uváděné občas také pod českým názvem "Žebrákovo Oko", trval pouhé čtyři dny, přičemž autoři se v přiloženém dokumentu omlouvají za nižší kvalitu některých aspektů, zejména velmi jednoduché hudby, která se skládá z pár tónů. Inspirací pak byly hry Prince of Persia 2 a adventurní série Monkey Island.
Jedná se o poetickou humornou textovku, kdy se v roli člověka s nevyslovitelným jménem - Albrecht Hulaguranasetarenovanaka - probouzíme pod mostem a zjišťujeme, že nás naše služebná Anička obrala o veškerý majetek, a tak se ho vydáváme získat zpátky, s čímž nám pomůžou kamarádi žebráci Medard a Ignác Koleno.
U hry najdeme i přiložený instalační program, což je ve skutečnosti jen další vtípek, kdy se zpočátku normální otázky změní na ty naprosto nesouvisející jako např. "Kouříte?", "Máte rádi Depeche mode?" či "Kdy jste přišli o panictví?".
"Instalační program" se ptá na zajímavé otázky
Tvrdé probuzení
Výběr z možností
Autoři psali co je zrovna napadlo
Nejedná se o klasickou textovku, ale vždy je nám představena situace a dostaneme na výběr z několika možností. Texty dialogů se přitom vypisují na různých místech po celé obrazovce a postavy od sebe dokážeme rozeznat pomocí barvy písma - Albrecht má bílé, Medard modré a Ignác žluté.
Zažít lze vydělávání peněz na Václavském náměstí, nakupování zboží v prodejně kosmetiky, hospodskou rvačku, případně si můžeme pod mostem zdřímnout, načež se nám zdají náhodné sny. Aničku najdeme v našem bývalém domě, ze kterého se stal bordel. Zde musíme správně zadat číslo pokoje 1054, což je informace, kterou lze odposlechnout v hospodě. Na konci se můžeme rozhodnout zda své společníky za jejich pomoc odměníme, nebo je podvedeme.
Krátká recenze se objevila v diskmagu Pařeniště 3 z prosince 1994, kde dostala 80 % se slovy "hlavní devizou není k podlaze přibíjející animace a nestoudně dokonalá hudba, ale svérázný humor." Nutno podotknout, že šéfredaktorem tohoto diskmagu byl samotný autor hry.
Vývojář: Václav Fronk & Luděk Ledvina & Radek Procházka
Vydavatel: CrazyWare
Vydáno 1993 pro DOS / Windows
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno
Jak už název napovídá, tato textovka byla inspirovaná "nekonečným" americkým seriálem Dallas (1978), který se v české televizi vysílal mezi lety 1992 až 1997. Ujmeme se Raye Krebbse, "jediné kladné a o to více ponižované postavy" a budeme se snažit pomstít klanu Ewingů, který nás připravil o miliónové dědictví po prababičce z Arkansasu a zatajil nám kladné vyřízení konkursu na hlavní roli ve velkofilmu Buffalo Bill.
Kromě samotné hry je k dispozici i soubor s plánkem, což může posloužit jako menší nápověda. Nenajdeme tu žádnou hudbu, jen pár zvukových efektů přehrávaných na specifických místech.
Příběh
Začátek hry
Z pošťačky vypadl milion dolarů
Síla cigaret v Americe je neporovnatelná
Hra se ovládá primárně na klávesnici, ale je možné zvolit i myš. Pro pohyb mezi obrazovkami využijeme směrové šipky, případně "N" a "D" pro nahoru a dolů. Dále vybíráme z příkazů (V)ezmi, (P)olož, p(O)užij, p(R)ozkoumej a ú(T)ok. Kromě toho můžeme využít klávesy "F1" (nicneříkající) nápověda, "F2" ulož pozici, "F3" nahraj, "F4" tisk a "F10" konec.
Ovládání může být trochu matoucí, protože je občas ještě nutné stisknout dodatečnou klávesu pro detailnější prozkoumání např. koše.
V hlavním (bílém) okně se vypisuje popis aktuální lokace a případně sebratelné předměty. V levém horním rohu se zobrazuje buď mapa, případně výsledky našich akcí. Uprostřed je "aktuální pozice", což jsou souřadnice na mapě ve formátu např. "21, 12, 1", což značí pozici na ose X, Y a Z (na jednom místě lze sejít dolů do kanálu) na mapě.
V každé druhé adventuře se hrabeme v koši
Jocka Ewinga klepla pepka
A už i J. R. to má za sebou
A hele, to je Trabant!
Celou dobu se budeme pohybovat po městě Dallas a dočkáme se řady narážek na tamní kapitalismus. Na každém rohu nám někdo bude vnucovat výrobky jako jsou šampony, hamburgery, apod. Řada obrazovek je prázdných a slouží pouze pro vytvoření pocitu velkého města. Zvláštní je, že na některých z nich nezemřeme, ale nedá se z nich už dostat pryč, takže i tak musíme začít znovu. Vybrané sektory jsou hlídané "policejní hlídkou" a pokud zde např. zahodíme odpadky, tak jsme zatčeni.
Bohužel tu je bug, kdy pokud nejprve odevzdáme červenou složku v redakci, tak se finanční odměna neobjeví v inventáři. Tomuto naštěstí můžeme předejít pokud nejprve ukradneme peníze pošťačce. Jak už napovídá podtitul, naším cílem je genocida celé rodiny Ewingů, kdy na závěrečné obrazovce se následně můžeme dočíst jak kdo zemřel. V případě Lucy je tu další menší bug, kdy ta vždy zemře na šok a to i v případě kdy ji neukážeme krysu.
Přiložený plánek
Mapa
POSTUP HROU
Zaútočil jsem na pošťačku a ukradl peníze, konkrétně jeden milion dolarů. V obchodu se zbraněmi jsem si za $100 koupil revolver, v trafice za $1 zápalky. Vlezl jsem dolů do kanálu a vzal krysu. V domě bývalé sekretářky na severu jsem zaútočil na pohovku (p) a pod potahem našel červenou složku. Tu jsem odnesl do redakce, obdržel za ní $101 a Jock Ewing dostal infarkt. V kanceláři jsem revolverem zastřelil J. R. a sebral jeho klíčky. Těmi jsem na parkovišti odemkl bílý Cadillac a vyjel na dálnici.
Zastavila mě policejní hlídka, kterou jsem uplatil milionem dolarů. Dojel jsem do sídla Ewingů a před Lucy vytáhl krysu. Na konci pozemku jsem našel vrt, který jsem zapálil sirkou a užil si ohýnek.
KONEC POSTUPU HROU
Herecké výkony jsou na rozdíl od seriálu věrohodné
Vít Kubr (trilogie Eldorado (1994)) zůstal u textových adventur, tentokrát se zúčastníme boje "chudého českého podnikatele Josefa Babinského proti ruské mafii". Zajímavé je, že se do příběhu zamotá i "Václav Klousek", což je odkaz na Václava Klause. Hra vyšla jako shareware, kdy autor žádal o zaslání 10 Kč. K dispozici bylo i demo s životopisem hlavního hrdiny.
Osud Josefa Babinského #1
Osud #2
Osud #3
Začátek hry
K ovládání využijeme joystick, s nímž budeme v dolní části obrazovky vybírat z příkazů INVENTÁŘ, PROZKOUMEJ, VEZMI, POUŽIJ a zbývající čtyři ikonky slouží pro jednotlivé směry - ty nedostupné jsou znázorněny křížky.
Hra je krátká a jednoduchá, jednou z hádanek je zjištění kombinace do trezoru, což je datum našeho svátku - jelikož je hlavní hrdina Josef, tak je nutné zadat 19. března, tzn. "193". Na závěrečné obrazovce získáme heslo 192616 do závěrečné části, nicméně ta se zřejmě nedochovala.
Otevírání trezoru
Výběr z předmětů
Mapa
POSTUP HROU
Vypil jsem láhev rumu, prozkoumal kancelář, obraz, koberec a sebral vizitku s adresou. Na stole jsem našel vyryt den a měsíc svého svátku. Koukl jsem tedy na trezor a zadal 193. Uvnitř čekal boxer, peníze a šek. Odešel jsem z kanceláře a v prodejně za peníze koupil minu. U stánku jsem boxerem rozbil prodavače a ukradl losy. Ty jsem u silnice rozházel a přešel bezpečně na druhou stranu.
Kostře revizora jsem boxerem rozbil lebku a našel odznak. Nastoupil jsem do autobusu, revizorovi ho ukázal a dostal se na náměstí. Nastoupil jsem do taxíku, řidiči ukázal adresu na vizitce a po nehodě připevnil na Mercedes minu.
KONEC POSTUPU HROU
S revizory není radno si zahrávat
Václav Klousek a vyděrači jsou jedna ruka
Vítězství!
Verdikt: Krátká a jednoduchá humorná textovka, která nás vezme do divokých 90. let.
Vývojář: NoSense (Lukáš Svoboda & Mirek Melichar & Robert Špalek & Jakub Dvorský & Tomáš Dvořák (Floex) & Tomáš Šteffl (Wah-Wah))
Vydavatel: Space Interactive
Vydáno 1996 pro DOS / Windows
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1 - 4
Stav: Dokončeno
Skupina NoSense po dokončení adventury Dračí Historie (1995) zvolila trochu překvapivou odbočku a vytvořila tuto arkádovou střílečku s katapulty pro jednoho až čtyři hráče, kdy podporována je i síťová hra. Grafickou stránku měl na starosti Jakub Dvorský (později Amanita Design a hry jako Samorost (2003), Machinarium (2009) a další) a jeho typický styl je zde hmatatelný.
Hra se prodávala na CD za 490 Kč.
Logo NoSense
Logo vydavatele Space Interactive
Vše začíná hospodskou bitkou
Táhneme do bitvy
V úvodní animaci se trojice postav pohádá v hospodě, což vyústí ve vyhlášení války. Při startu nové hry si vybíráme ze čtyř postav, jejichž portréty jsou v typickém Amanita stylu. Zvolit musíme také jména hráčů, barvu jejich katapultů (modrá, červená, zelená, žlutá) a způsob ovládání, kdy lze vybrat dvoje rozložení na klávesnici (šipky pohyb, Ctrl střelba, Alt přepínání zbraní, nebo "E", "S", "F", "D" pohyb, "A" střelba, "Q" přepínání), myš (levé tlačítko střelba, pravé přepínání) a pravděpodobně také joystick, ten ovšem v manuálu zmíněn není.
Určujeme i počet hráčů ovládaných počítačem. Při hře jednoho hráče lze jednotlivé zbraně vybírat také pomocí kláves 1 až 8. Hlasitost hudby se během hry dá měnit pomocí "O" a "P", hlasitost zvukových efektů zase pomocí "K" a "L".
Ve hře není žádná závěrečná obrazovka a hraje se donekonečna, přičemž se vždy náhodně vybere jedna z 50 map. Cílem je v každém kole zničit všechny své protivníky, za což získáváme peníze, které můžeme investovat do předmětů či trvalých a dočasných vylepšení našeho katapultu. Prostředí je částečně zničitelné, kdy lze rozstřílet stromy či domy, ze kterých vypadávají peníze. Navíc se náhodně objevují a mizí bedny s vybavením. Nashromážděné zásoby se přenáší do dalšího kola a postup se dá v menu také uložit a nahrát.
Menu
Jména vývojářů
Výběr hráčů
Začátek hry
Při hře lze v dolním menu vybírat z těchto zbraní a předmětů (pokud je máme):
malé bomby - slabší bomby do vrhače (katapultu). Ten má omezený dostřel, ale díky balistické křivce můžeme přestřelit všechny překážky. Dostřel určujeme podle toho jak dlouho držíme klávesu střelby.
velké bomby - silnější varianta bomb
metač - rychlá palná zbraň vystřelující kameny, jejichž zásoby jsou neomezené.
beranidlo - velmi účinná zbraň pro boj na blízko s omezeným dosahem.
pytle s pískem - lze s nimi vytvořit zeď, která se nedá projet ani přestřelit metačem
hřeby - pokud na ně katapult najede, tak utrpí značné poškození
břečka - lepivá kapalina zpomalující pohyb katapultu
miny - malé a velké, po najetí vybuchují, samozřejmě je výhodné pokládat je na strategická místa jako jsou mosty
Mezi úrovněmi můžeme nakupovat tyto předměty a vylepšení:
malé bomby (cena 12 za 4 kusy)
velké bomby (28 za 4 kusy)
malé miny (6 za 2 kusy)
velké miny (10 za 2 kusy)
hřeby (5 za 2 kusy)
břečka (6 za 2 kusy)
pytle (4 za 2 kusy)
štíty - zvýší odolnost, ale jen na jednu bitvu. Jsou tři typy - dřevěný (9), okovaný (18) a ocelový (35)
metač - typ 1 (35), typ 2 (80), typ 3 (140) - trvale zvyšují poškození
beranidlo - typ 1 (30), typ 2 (65), typ 3 (110) - trvale zvyšuje poškození
vrhač - typ 1 (40), typ 2 (90), typ 3 (150) - trvale zvyšuje dostřel bomb
lepší kola (15) - zvyšuje rychlost katapultu, ale jen na jednu bitvu
Vyhodnocení kola
Obrazovka s nákupem vylepšení
Mapa s řekou
Mapa se zdmi
Bohužel inteligence počítačem ovládaných nepřátel není ideální, jelikož se neustále zasekávají o překážky či se při pokusu někoho zaměřit točí na místě. Pokud se k nim přiblížíme, tak se projeví závažný bug, kdy se kadence jejich metače brutálně zvýší, což znamená naší okamžitou smrt. Jelikož je úvodní rozmístění hráčů náhodné, tak občas kolo trvá pár vteřin. Mód pro jednoho hráče je tedy téměř nepoužitelný. Další chyba je, že při střelbě do přední části nepřátelského katapultu mu občas nezpůsobujeme žádné poškození, jindy toto zase funguje.
Ke hře je přiložen i editor úrovní, kde si můžeme z jednotlivých prvků navrhovat svoje mapy a nechybí tu ani objekt "sračka". Jako doprovod slouží rocková hudba.
Video s ukázkou hry:
Přední strana obalu; Zdroj: archive.org
Zadní strana obalu; Zdroj: archive.org
V recenzi v časopisu Score 38 z února 1997 byl Katapult oznámkován 30 %. Kritizovány byly opakující se grafické prvky na mapách, nekvalitně nahrané audio, horší plynulost při hře více hráčů, špatně čitelné informace v dolním panelu, nízká obtížnost a omezený počet zbraní. Autor zmínil síťovou hru, kterou sám nevyzkoušel, ale "jestli funguje, tak to bude opravdu skvělá věc". Verdikt zněl "Prostě česká hra".
V časopisu Level 23 taktéž z února 1997 se objevilo hodnocení 43 % (3/7), nicméně v samotném textu autor zmínil udělení pouze jednoho bodu "za úžasnou odvahu, se kterou firma Space Interactive hry vůbec na trh vypustila". Zmínil, že po chvilce se všichni hráči plně vyzbrojí a pak zábava končí, jelikož "všichni mají nejrůznější hyper-střely, takže životnost jednotlivých katapultů je zhruba jedna desetina sekundy."
Ve Score 35 z listopadu 1996 se také objevilo krátké preview a ve Score 36 z prosince 1996 rozhovor s tvůrci.
Mapa "NoSense" a položené pytle, hřeby, břečky a miny
Animace střelby nepřátelského katapultu
Skončili jsme neslavně
Přiložený editor úrovní
Verdikt: Nepříliš povedená arkádová střílečka, která je v módu jednoho hráče kvůli bugům skoro nehratelná. O něco zábavnější by mohla být proti kamarádům. Za zmínku stojí grafika od Jakuba Dvorského z Amanity.
