Po Hippo (1996) další hříčka od Hippo Games, která je uváděná také pod názvem "Mars". Audiovizuální zpracování je opravdu základní, budeme vždy pomocí šipek ovládat postavu, která může vypadat třeba jako "<>" a nepřátelé zase jako "->".
K dispozici jsou dvě epizody složené z několika obrazovek, kdy vždy podstoupíme souboj, v němž je cílem trefit náhodně se pohybujícího nepřítele, pomocí malé animace se přesuneme dál a tak stále dokola. Podmínky se přitom vždy trochu změní, jednou létáme ve vzduchu, poté jezdíme po zemi a následně ovládáme "ponorku" pod vodou. Někdy se pohybujeme volně, poté pouze po horizontále, nebo jen po vertikále. Naše postava střílí automaticky, takže se stačí pouze vyhýbat nepřátelským střelám.
Začátek hry
Přesedáme na loď
Tady jsme zase pod vodou
Další možností je spuštění tréningu, kde jsou v nabídce čtyři mise. Dvě z nich jsou pouze další souboj, v jedné z nich máme za úkol chytit cvičnou sondu, která se nám snaží uniknout. V poslední se zase musíme vyhnout soupeři a dorazit na náhodně vybranou pozici označenou hvězdičkou.
Kromě jakéhosi zašumění při konci hry tu nenajdeme ani žádnou hudbu či zvukové efekty.
Konec epizody
Tréning s chytáním soupeře vpravo
Tady zase musíme dojít ke hvězdičce a při tom utíkat
Verdikt: Takovéto zpracování bych možná odpustil osmibitovému titulu z 80. let, ale ne DOS hře z roku 1996.
Vývojář: NoSense (Lukáš Svoboda & Mirek Melichar & Robert Špalek & Jakub Dvorský & Tomáš Dvořák (Floex) & Tomáš Šteffl (Wah-Wah))
Vydavatel: Space Interactive
Vydáno 1996 pro DOS / Windows
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1 - 4
Stav: Dokončeno
Skupina NoSense po dokončení adventury Dračí Historie (1995) zvolila trochu překvapivou odbočku a vytvořila tuto arkádovou střílečku s katapulty pro jednoho až čtyři hráče, kdy podporována je i síťová hra. Grafickou stránku měl na starosti Jakub Dvorský (později Amanita Design a hry jako Samorost (2003), Machinarium (2009) a další) a jeho typický styl je zde hmatatelný.
Hra se prodávala na CD za 490 Kč.
Logo NoSense
Logo vydavatele Space Interactive
Vše začíná hospodskou bitkou
Táhneme do bitvy
V úvodní animaci se trojice postav pohádá v hospodě, což vyústí ve vyhlášení války. Při startu nové hry si vybíráme ze čtyř postav, jejichž portréty jsou v typickém Amanita stylu. Zvolit musíme také jména hráčů, barvu jejich katapultů (modrá, červená, zelená, žlutá) a způsob ovládání, kdy lze vybrat dvoje rozložení na klávesnici (šipky pohyb, Ctrl střelba, Alt přepínání zbraní, nebo "E", "S", "F", "D" pohyb, "A" střelba, "Q" přepínání), myš (levé tlačítko střelba, pravé přepínání) a pravděpodobně také joystick, ten ovšem v manuálu zmíněn není.
Určujeme i počet hráčů ovládaných počítačem. Při hře jednoho hráče lze jednotlivé zbraně vybírat také pomocí kláves 1 až 8. Hlasitost hudby se během hry dá měnit pomocí "O" a "P", hlasitost zvukových efektů zase pomocí "K" a "L".
Ve hře není žádná závěrečná obrazovka a hraje se donekonečna, přičemž se vždy náhodně vybere jedna z 50 map. Cílem je v každém kole zničit všechny své protivníky, za což získáváme peníze, které můžeme investovat do předmětů či trvalých a dočasných vylepšení našeho katapultu. Prostředí je částečně zničitelné, kdy lze rozstřílet stromy či domy, ze kterých vypadávají peníze. Navíc se náhodně objevují a mizí bedny s vybavením. Nashromážděné zásoby se přenáší do dalšího kola a postup se dá v menu také uložit a nahrát.
Menu
Jména vývojářů
Výběr hráčů
Začátek hry
Při hře lze v dolním menu vybírat z těchto zbraní a předmětů (pokud je máme):
malé bomby - slabší bomby do vrhače (katapultu). Ten má omezený dostřel, ale díky balistické křivce můžeme přestřelit všechny překážky. Dostřel určujeme podle toho jak dlouho držíme klávesu střelby.
velké bomby - silnější varianta bomb
metač - rychlá palná zbraň vystřelující kameny, jejichž zásoby jsou neomezené.
beranidlo - velmi účinná zbraň pro boj na blízko s omezeným dosahem.
pytle s pískem - lze s nimi vytvořit zeď, která se nedá projet ani přestřelit metačem
hřeby - pokud na ně katapult najede, tak utrpí značné poškození
břečka - lepivá kapalina zpomalující pohyb katapultu
miny - malé a velké, po najetí vybuchují, samozřejmě je výhodné pokládat je na strategická místa jako jsou mosty
Mezi úrovněmi můžeme nakupovat tyto předměty a vylepšení:
malé bomby (cena 12 za 4 kusy)
velké bomby (28 za 4 kusy)
malé miny (6 za 2 kusy)
velké miny (10 za 2 kusy)
hřeby (5 za 2 kusy)
břečka (6 za 2 kusy)
pytle (4 za 2 kusy)
štíty - zvýší odolnost, ale jen na jednu bitvu. Jsou tři typy - dřevěný (9), okovaný (18) a ocelový (35)
metač - typ 1 (35), typ 2 (80), typ 3 (140) - trvale zvyšují poškození
beranidlo - typ 1 (30), typ 2 (65), typ 3 (110) - trvale zvyšuje poškození
vrhač - typ 1 (40), typ 2 (90), typ 3 (150) - trvale zvyšuje dostřel bomb
lepší kola (15) - zvyšuje rychlost katapultu, ale jen na jednu bitvu
Vyhodnocení kola
Obrazovka s nákupem vylepšení
Mapa s řekou
Mapa se zdmi
Bohužel inteligence počítačem ovládaných nepřátel není ideální, jelikož se neustále zasekávají o překážky či se při pokusu někoho zaměřit točí na místě. Pokud se k nim přiblížíme, tak se projeví závažný bug, kdy se kadence jejich metače brutálně zvýší, což znamená naší okamžitou smrt. Jelikož je úvodní rozmístění hráčů náhodné, tak občas kolo trvá pár vteřin. Mód pro jednoho hráče je tedy téměř nepoužitelný. Další chyba je, že při střelbě do přední části nepřátelského katapultu mu občas nezpůsobujeme žádné poškození, jindy toto zase funguje.
Ke hře je přiložen i editor úrovní, kde si můžeme z jednotlivých prvků navrhovat svoje mapy a nechybí tu ani objekt "sračka". Jako doprovod slouží rocková hudba.
Video s ukázkou hry:
Přední strana obalu; Zdroj: archive.org
Zadní strana obalu; Zdroj: archive.org
V recenzi v časopisu Score 38 z února 1997 byl Katapult oznámkován 30 %. Kritizovány byly opakující se grafické prvky na mapách, nekvalitně nahrané audio, horší plynulost při hře více hráčů, špatně čitelné informace v dolním panelu, nízká obtížnost a omezený počet zbraní. Autor zmínil síťovou hru, kterou sám nevyzkoušel, ale "jestli funguje, tak to bude opravdu skvělá věc". Verdikt zněl "Prostě česká hra".
V časopisu Level 23 taktéž z února 1997 se objevilo hodnocení 43 % (3/7), nicméně v samotném textu autor zmínil udělení pouze jednoho bodu "za úžasnou odvahu, se kterou firma Space Interactive hry vůbec na trh vypustila". Zmínil, že po chvilce se všichni hráči plně vyzbrojí a pak zábava končí, jelikož "všichni mají nejrůznější hyper-střely, takže životnost jednotlivých katapultů je zhruba jedna desetina sekundy."
Ve Score 35 z listopadu 1996 se také objevilo krátké preview a ve Score 36 z prosince 1996 rozhovor s tvůrci.
Mapa "NoSense" a položené pytle, hřeby, břečky a miny
Animace střelby nepřátelského katapultu
Skončili jsme neslavně
Přiložený editor úrovní
Verdikt: Nepříliš povedená arkádová střílečka, která je v módu jednoho hráče kvůli bugům skoro nehratelná. O něco zábavnější by mohla být proti kamarádům. Za zmínku stojí grafika od Jakuba Dvorského z Amanity.
Další hříčka od M. Školudy (Rocket Dance (1987), Meteors PMG (1988), U-Boat (1988)), v tomto případě budeme lovit mimozemšťany. Pomocí joysticku se musíme dostat k nepříteli a poté ho zachytit "do kleští", za což dostaneme 10 bodů do skóre. Pokud do nás ale narazí, tak ztratíme jeden ze tří životů.
Začínáme vždy ve spodní části obrazovky a musíme nejprve přeletět nahoru, kde se nepřítel pohybuje do náhodných směrů. Pohyb je ale poměrně pomalý a tento přelet působí nadbytečně. Pokud se nám podaří ufona chytit, tak ho odvlečeme zpět na spodní okraj a pokračujeme dalším kolem, které je nicméně úplně stejné a cílem je jednoduše získat co nejvyšší skóre, které je pak vidět na úvodní obrazovce.
Začátek hry
Snaha o "obejmutí" ufona
Další ufon uloven
Verdikt: Jednoduché chytání nepřátel, které velmi rychle omrzí.
Slalom je přepis programu "Slalom na 2 kolá", který se původně objevil v časopisu Zenit Pionierov a byl určený pro jejich papírový počítač. Na začátku si zvolíme počet lyžařů a jejich jména, kdy jich může být až 16 - zadáním vyššího počtu program spadne.
Cílem je projet celou tratí a to v co nejrychlejším čase. Hra se přitom odehrává na tahy, kdy vždy zadáváme směr jízdy (0 až 360 - směrovou růžici vidíme v levém horním rohu) a úroveň brždění (0-100, kdy 0 je nejnižší), od čehož se počítá rychlost (uprostřed jako "v"). Samozřejmě při tom musíme zůstat na trati a vyjetí mimo znamená konec pokusu. Zpracování je základní a naše pozice je znázorněna pomocí hvězdičky. Svůj výsledek si pak můžeme zapsat do tabulky nejlepších výsledků. Pokud chceme dosažený rekord následně uchovat, tak musíme manuálně přepsat zdrojový kód hry.
Začátek hry
Jsem v cíli
Zápis do tabulky nejlepších
Pro zapsání rekordu musíme přepsat zdrojový kód
Verdikt: Program z časopisu se základní zpracováním.
Autor si po textovkách Commando (1993), Dokonalá Loupež (1993), Master of Evil (1993), Zkouška (1993), Johny v Akci (1994) a Vzpoura Robotů (1994) vyzkoušel i jiný žánr. Naším cílem bude ovládat zaměřovač a sestřelovat objekty objevující se na obrazovce, za což získáváme body do skóre.
Menu
Začátek hry
Dostat se do druhé úrovně je nesmírně těžké
K ovládání lze využít joystick či si v menu nadefinovat vlastní ovládací klávesy, kdy výchozí schéma je "6", "7", "8", "9" pro pohyb zaměřovače a "0" pro výstřel. Zvolit si tu lze i zvukový výstup či si pustit demo s pěknou hudební skladbou.
Hra samotná je rozdělená na šest úrovní, kdy v každé musíme stihnout sestřelit všechny objekty, abychom se dostali dál, což je extrémně těžké, protože časové limity jsou nastaveny nesmyslně nízko. Je nutné nejenom neudělat jedinou chybu, ale zároveň putovat s kurzorem po optimální trase bez zaváhání, což není v lidských silách, a tak jsem hru dohrál jen s neustálým ukládáním pozice.
Hrad
Poslední úroveň
Vítězství!
Verdikt: Jednoduché sestřelování objektů spojené s naprosto nesmyslnými časovými limity v úrovních.
Arkádová hříčka od M. Školudy (Rocket Dance (1987), Meteors PMG (1988) a další), ve které budeme pomocí joysticku ovládat ponorku. Resp. budeme z ní pomocí tlačítka FIRE pouze střílet, jelikož se nemůžeme pohybovat a jsme zafixováni uprostřed obrazovky. Nad námi pak z obou stran proplouvají nepřátelské lodě, do nichž se musíme trefit.
Hra je rozdělena na úrovně, kdy v každé máme k dispozici 10 torpéd. Najdeme zde tři typy nepřátel, kteří se liší rychlostí a velikostí. Za potopení pomalé lodi dostaneme 30, za střední 60 a za rychlou 100 bodů do skóre, které vidíme v levém horním rohu. Abychom postoupili do další úrovně, tak musíme vždy dosáhnout určité bodové hranice - 100, 400, 900, atd. V pozdějších úrovních se tedy už nevyplatí sestřelovat nejpomalejší lodě. Není tu závěrečná obrazovka a hra pokračuje donekonečna, cílem je získat co nejvyšší skóre, které je pak vidět na úvodní obrazovce.
Začátek hry
Tohle bude zásah
Ani na levelu 11 se nic nemění
Verdikt: Jednoduchá hříčka spočívající v potápění nepřátelských lodí.
Shado je hříčka od M. Bahny (Dážď(1988), Il Noma Della Rosa (1993)), ve které se dostáváme do organizace na zneškodnění UFO jménem Shado. Jakožto piloti vesmírné lodi budeme mít za cíl zničit co nejvíce létajících objektů, kdy za každý získáme 100 bodů do skóre.
Letíme přitom po předem dané trase uprostřed obrazovky a pomocí kláves "Z" a "X" můžeme ovlivňovat pouze svoji rychlost, přes "1", "2" a "3" volíme typ střely, kdy každá je vhodná pro jinou vzdálenost od cíle, jelikož i UFO neustále mění svoji rychlost a na nás tedy je dostat se do takové pozice, abychom trefili. Zároveň pokud se moc přiblížíme, tak dostaneme zásah a hra končí a naopak pokud nám UFO uletí, tak program spadne s chybou. Na začátku lze zvolit i obtížnost od 1 do 9.
Menu
Začátek hry
Trefa
Tabulka nejlepších - dostat se na první příčku je téměř nemožné
