sobota 16. března 2019

Hra 304: Cracker (1989)


Cracker
Vývojář: Marek Novotný & Pavel Maňas (Študák Software)
Vydavatel: ZXM Soft
Vydáno 1989 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Už podle názvu je jasné, že jde o další "Podrazovku". Ocitáme se v roce 1999, kdy "nastává věk počítačů". Ty jsou spojeny v obrovskou "Světovou síť", které se tu říká "WORLD NET". Ujmeme se mladého programátora Franka Chestera, jenž nedávno opustil univerzitu a napsal článek o počítačových lupičích, tzv. crackerech, který vyvolal značný ohlas veřejnosti a který mu pomáhal vydat jeho kamarád, novinář Henry Lockwood.

Příběh #1
Příběh #2
Začátek hry

Tím popis příběhu na úvodních obrazovkách končí a ocitáme se na ploše svého počítače, jenž je vyzbrojen operačním systémem MS-DOS ve verzi 2.20 z roku 1983. Po chvíli nám ale přijde ještě několik zpráv, které dále posouvají příběh dál. Některým lidem jsme zveřejněním článku evidentně šlápli na kuří oko, a tak Henrymu i nám samotným vykradl účet tajemný cracker, podepisující se jen jako "L.", a následně poslal zprávu, abychom se předvedli a peníze ukradli zpátky.

Depeše od Henryho
Zpráva od crackera jménem "L."
Dostupné příkazy

Celá hra se odehrává v našem MS-DOS, kdy si pomocí příkazu "HELP" vypíšeme všechny dostupné příkazy. Ty odpovídají skutečným příkazům z DOSu, kdy tu máme třeba "DIR" pro výpis složky, "CHDIR" nebo "CD" pro změnu aktuální složky, "COPY" pro kopírování, "DEL" pro mazání, atd.

Hned po chvíli jsem ale zjistil, že "CHDIR" tak trochu nefunguje a sice pokud si otevřete nějakou podsložku, už se nedostanete zpátky do rootu, což by mělo řešit zadání příkazu "CHDIR" bez argumentu. Tento bug se dá naštěstí obejít tím, že celou hru zůstaneme v rootu a všechny příkazy zadáváme s absolutními cestami.

Henry mi posílá dárečky
Crackerské prográmky
Crackování je dětsky snadné

Tím bohužel problémy nekončí a ani ostatní příkazy nefungují 100%. Problém je se zadáváním cest, kdy hra jakoby očekávala, že soubory zkopírujete do specifické složky, jinak zahlásí chybu. To stejné při dešifrování, kdy soubory je nutné vložit do složky "FINTY". K opravdovému DOSu má tedy hra hodně daleko a je nutné počítat s velkými kompromisy, což je velmi frustrující.

Náplň hry je jinak zajímavá - Henry nám pošle crackerské programy, takže můžeme crackovat cizí počítače, dešifrovat soubory, měnit svoje "identifikační číslo computeru" a vydávat se tedy za někoho jiného, atd. Samozřejmě jsou tyto činnosti velmi zjednodušeny a občas vypadají až naivně primitivně. Potěšující je, že hra má tři různé konce podle toho, co ve hře uděláme.

Nakomi Taku je studentem tajemného mistra "L."
Použití programu "WNET"
Spojil jsem se s počítačem nemocnice

POSTUP HROU
Zobrazil jsem si nápovědu pomocí příkazu "HELP". Pomocí "DIR" jsem zobrazil obsah složky. Po chvíli (stačí párkrát zmáčknout Enter) mi přišla zpráva od banky (moje číslo účtu = ILB 20356123), od Henryho, kterému nějaký cracker vybral účet (ILB 25418273) a následně i od zmíněného naštvaného crackera "L.", jenž mi vybral peníze z mého účtu. Henry mi poslal další zprávu se stopou - transakci prý provedli z počítače "318-23-74" a zároveň mi poslal crackovací software (CRACK, DESIFRATOR, PREVLEK). V nové složce "Finty" jsem si k němu přečetl návod ("TYPE FINTY/C-HELP.TXT").

Záznamy pacienta
Dešifrování souboru
Výpis dešifrovaného souboru

Spustil jsem "FINTY/CRACKa zadal číslo "318-23-74". Vytvořila se mi složka CRACKCMP/NAKOMI. V ní jsem našel několik čísel a poznámek, které jsem si zaznamenal. Jeden z kompliců se jmenoval Charles, a tak jsem mu zkusil zavolat ("POSTA/WNET", 525-14-38) a dozvěděl se jeho celé jméno (Charles Scanlon) a také to, že byl převezen do "Central hospital of darwin". Na informacích (000-00-03) jsem na ně zjistil číslo (462-76-24), zavolal tam a zadal interna - vrchní sestra - pacienti - různé - "Charles Scanlon". Zjistil jsem všechna čísla, se kterými se Charles za poslední měsíc spojil. Kromě těch již známých jsem našel i jedno nové. 

Toto číslo (198-55-41) jsem cracknul, čímž se mi vytvořila složka CRACKCMP/CLAIRE. Našel jsem zde šifrované zprávy a programy KASAR a POJISTKA. Zkopíroval jsem si nejprve manuál k Pojistce do své složky FINTY ("copy crackcmp/claire/msta/pojishlp.txt finty"), dekódoval ("finty/desif", "pojishlp.txt") a přečetl ("type finty/pojishlp.txt"). 

Příkazy a další příkazy
Změnil jsem si "IP adresu" a vydávám se za Interpol
A mám Louisovo číslo účtu

Zkopíroval jsem POJISTKU k sobě do rootu ("copy crackcmp/claire/msta/pojistka.com") a následně ji smazal ("del crackcmp/claire/msta/pojistka.com"), abych mohl zkopírovat KASARe do rootu ("copy crackcmp/claire/msta/kasar.com") a následně jsem smazal i ten ("del crackcmp/claire/msta/kasar.com"). 

Spustil jsem KASARe ("KASAR") a zjistil celé jméno hlavního zločince - Louis Claire. Také jsem zjistil, že program slouží pro přesouvání peněz mezi účty. Potřeboval jsem ale číslo účtu Louise. Pustil jsem program PREVLEK ("FINTY/PREVLEK") a zamaskoval se jako Interpol (222-11-00). Spojil jsem se s bankou (324-37-15), vstoupil do DB a jméno zvolil "LOUIS CLAIRE". Zjistil jsem jeho účet "ILB 65704568". 

Program Kasař
Louis Claire je nejlepší cracker
A Louis má na účtu 5 babek

Znovu jsem spustil KASARe a zadal číslo konta "ILB 65704568" - bylo na něm přes 300 tisíc. Jako částku jsem zadal "132522" (na svém účtu jsem měl původně $132527, ale hacker mi tam 5 dolarů nechal), na moje konto "ILB 20356123". Program jsem ještě neukončil a znovu zadal "ILB 65704568", tentokrát jsem zadal částku "175221" na Henryho konto "ILB 25418273"

Padouchovi jsem tak nechal na kontě jen $5 - přesně tak, jak to udělal on nám. Ukončil jsem KASARe a přišla mi zpráva nejprve od Henryho a poté i od Louise, který mě přivítal v Klubu crackerů. 
KONEC POSTUPU HROU

Konec #1 - nesmazal jsem Kasaře
Konec #2 - nevrátil jsem peníze Henrymu
Konec #3 - vrátil jsem peníze sobě i Henrymu
Takže to byla jen zkouška Klubu crackerů !
Vyrobeno 8. října 1989

Verdikt: Jinak pěknou "Podrazovku" bohužel zužují bugy s příkazy a zadáváním cest, které činí hru frustrující.
Hodnocení: 3/10

čtvrtek 14. března 2019

Hra 303: Exion (1989)


Exion
Vývojář: Martin Vodička
Vydavatel: Eclipse
Vydáno 1989 pro ZX Spectrum
Žánr: Shoot 'em up
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Ne a ne najít dobrou hru od Martina Vodičky. Po nepodařených hrách Stealth (1987), Rack One's Brains (1988) a Cassini's Divison (1989) jsem od Exionu příliš neočekával a udělal jsem dobře. Hra nemá žádný úvod či příběh, jen si v menu vybereme způsob ovládání a vrháme se do první úrovně. 

Jedná se tedy o střílečku, ve které ovládáme svoji vesmírnou stíhačku a snažíme se prokličkovat přes nepřátele. Ti se nás snaží zlikvidovat jakýmkoliv způsobem - buď nás sestřelit, nebo do nás narazit. Na nás tedy je trefit je jako první, nebo se jim vyhnout. Hodně zvláštní je, že nemůžeme ovlivňovat střelbu, protože naše loď střílí automaticky. K ovládání jsou tedy potřeba jen čtyři klávesy pro pohyb do stran. 

Menu
Hra je rozdělena na levely
Začátek hry

Podstatné je, že na obrazovce je v jednu chvíli vždy jen jeden nepřítel a zároveň jen jedna hráčova a jedna soupeřova střela. Celá hra je přitom neuvěřitelně pomalá. Nepřátelé před střelami uhýbají, takže je zpočátku těžké je trefit, po chvíli jsem ale jejich chování prohlédl a sestřelit je nebyl moc problém. 

Větší problém způsobovala zabugovanost hry, kdy často nejsou vidět střely nepřátel (typicky pokud nepřítele sestřelíte, objeví se nový, ale neviditelná střela toho předchozího stále "letí" obrazovkou). Části nepřátel zůstávají vykresleny na obrazovce. Párkrát mě také nepřítel trefil, ale přežil jsem. 

Podoba nepřátel se mění, jejich chování nikoliv
Čtvrtá úroveň

Hra je rozdělena na úrovně, kdy do další se dostanete po sestřelení zhruba deseti nepřátel. Za každý sestřel se připočte 10 bodů do skóre. Hráč začíná se třemi životy. Úrovní je v podstatě jen 5 (i když před pátou se zobrazí nápis "level 4" - další bug) a jakmile je dokončíme, začnou se opakovat (první úroveň se ale přeskočí a začne se od druhé). Žádný boss tu není a hraje se do té doby, než hráč přijde o všechny životy, načež se ani nezobrazí žádná vyhodnocovací obrazovka a rovnou se skočí do menu. 

Pátá a v podstatě poslední úroveň
Úrovně se neustále opakují - toto je již 10. úroveň

Verdikt: Neuvěřitelně pomalá a nudná střílečka. Všechno je špatně. 
Hodnocení: 1/10

středa 13. března 2019

Hra 302: Gardnerova Hra (?)


Gardnerova Hra
Vývojář: Jaroslav Hrubý
Vydavatel: Jaroslav Hrubý
Vydáno ? pro ZX Spectrum
Žánr: Logická hra
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Velice podobný kousek vyšel na PMDčko pod názvem Hlavolam Profesora Gardnera. Jedná se tedy o logickou hru, kdy na ploše 4x4 jsou rozmístěny mince - některé lícem nahoru, některé rubem. Cílem je obrátit všechny stejnou stranou nahoru. 

Pravidla hry
Volba rozmístění mincí
Při manuálním rozložení mincí si lze vytvořit opravdu jednoduchou hru

Před začátkem se nás hra zeptá, zda-li chceme mince rozmístit manuálně podle svého, nebo jestli to za nás má udělat počítač. Při první volbě samozřejmě můžeme podvádět a nastavit si mince tak, aby se dala hra jednoduše vyhrát. Pokud zvolíme druhou možnost, jsme ještě otázáni na obtížnost (1-9), kdy při nejnižší jsou otočeny 3 řady, při nejvyšší pak 27 řad. 

Volba obtížnosti
Začátek hry
Hru lze vzdát a zobrazit si správný postup

Hru pak ovládáme zadáváním písmen, čímž určujeme, která řada se má obrátit. Obracet lze vodorovné a svislé (označené černou barvou), nebo šikmé řady (označené červenou barvou). Náš postup se zapisuje do pravé části obrazovky, pod "zápis změn", zároveň s "počtem změn", kde chceme samozřejmě dosáhnout co nejnižšího čísla. 

Zadáním "Z" lze hru vzdát, načež si můžeme zobrazit správný postup, kdy program začne od úvodního rozmístění a postupně nám ukazuje správné tahy. Jakmile hru dohrajeme, hra nám za odměnu přehraje náhodně vylosovanou písničku (např. Yesterday, Santa Lucia, Rozvíjej se poupátko, Ovčáci, Povídej, atd.). 

Vítězství !
Za odměnu nám zahrají písničku Yesterday

Verdikt: Průměrná logická hra. 
Hodnocení: 2/10

pondělí 11. března 2019

Hra 301: Bony a Klid Po Slovensky, Časť: 1 (1989)


Bony a Klid po Slovensky, Časť: 1
Vývojář: Robert Madaj
Vydavatel: Romantic Softman
Vydáno 1989 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Další stovku her začneme pěkně zostra a to asi nejobtížnější textovkou, jakou jsme zatím na blogu měli. Hra si bere inspiraci z filmu Bony a klid (1987), čili filmoví znalci již tuší, že se v této hře ocitneme v roli veksláka, čili člověka, který se za komunismu živil ilegálním prodejem cizích měn a bonů.

Celá hra se odehrává v Bratislavě, kdy našim útočištěm je hotel Kyjev, ve kterém budeme přespávat. Lokace a jejich rozmístění ve hře zhruba odpovídá tehdejší reálné Bratislavě, místní tedy budou mít trochu ulehčenou orientaci.

Úvod do hry

Začátek hry

Televizní noviny

Hned na začátku je nutno říci, že Bony není klasická textovka. Je to spíše simulátor života veksláka. Postup ve hře je totiž naprosto nelineární, navíc tady na pozadí plyne čas a ubíhají dny. Je nutné si hlídat svůj stav (energii a hlad) pomocí příkazu "STAV". V průměru tak jednou denně musíme jít do jednoho z podniků se najíst a jelikož večer podniky zavírají (řídí se otvírací dobou), je vhodné vrátit se na hotel a přespat u sebe na pokoji. 

Zároveň je ve hře možné se svézt tramvajemi (je zde několik linek, kdy každá má trochu jinou trasu), dívat se na televizi, číst si noviny, zajít na rande se šťastným koncem, najít pod mostem poklad, vykrádat auta na parkovišti, kupovat od turistů dolary, shánět pro zákazníky (např. Jožo Ráž) zboží a hlavně obchodovat s dalšími veksláky, kdy jeden známý nám může prodat bony za koruny, další nám vymění marky či dolary. 

Prokletý zápisník jsem hledal pořádně dlouho

I zápisky jsou hádanka sama o sobě, ale lepší vodítko není

List byl k ničemu, ale následující dny lze nalézt další

Naše konání je ale samozřejmě motivováno ziskem, kdy si musíme pohlídat pro nás výhodný kurz, tzn. levně nakoupit a draze prodat (kurzy jsou generovány náhodně, tedy nejsou vždy stejné). A prodej nejlépe odsýpá v Tuzexu, kam chodí zákazníci, jimž můžeme prodávat naše bony za koruny. To je ovšem ilegální, takže si při tom musíme dávat pozor na příslušníky VB (Veřejná bezpečnost), kteří nám jdou po krku a zatčením hra končí.

Až sem to zní velice slibně, hru ale ničí naprosto šílené ovládání. Něco takhle špatného jsem ještě neviděl. Už dlouho se mi nestalo, že bych ani nebyl schopný odejít z první obrazovky. Celá hra se odehrává ve stylu "hádej, jaký příkaz si autor hry na tomto místě vymyslel" a hráčovi jsou házeny klacky pod nohy kdykoliv je to možné. Jako kdyby autor ani nechtěl, aby hráč hru dohrál a snažil se mu to znemožnit. Příkladem je zápisník, ve kterém jsou alespoň nějaké stopy, co dělat, ale najít ho je velmi těžké. Nejenom, že nevíte, kde je, ale pro jeho nalezení ještě musíte v pokoji nejprve uklidit a poté několikrát zadat příkaz pro hledání. Jedinou příjemnou vychytávkou je, že si hra pamatuje poslední zadaný příkaz, který stačí opětovně aktivovat klávesou Enter. 

První stopa ze zápisníku vede do hotelu Polom k Mirovi

Hra dokáže reagovat, pokud nepřijdete ve správný čas

Nakupování bonů od Mira

Druhým problémem je, že jsem neměl nejmenší tušení, co je cílem hry a co mám vlastně dělat. Až po nekonečném zkoušení jsem zjistil, že je třeba dokončit několik akcí (např. najít zápisník, koupit věc od Vikiho, vyměnit marky za bony, atd.), kdy každá přidá procenta do celkového skóre. Hra tedy nemá žádnou finální obrazovku a dá se dohrát v podstatě tak, že dosáhnete 100 % a hru ukončíte (např. utopíte se v řece, umřete hlady, udáte se na VB). Poté se zobrazí obrazovka s hodnocením a pozvánkou na následující dobrodružství "Bony a klid, čásť 2" (1989), což je hra, která opravdu vyšla a na kterou se těším a zároveň netěším.

Vzhledem k nelineárnosti hry a zároveň faktu, že plyne čas a pro některé akce je třeba být ve správný čas na správném místě, bylo dohrání hry velice obtížné a ještě těžší bylo dát dohromady fungující návod. Tak snad se mi to podařilo.

Noviny

Příslušníci VB mě zatknuli

Mapa

POSTUP HROU
Vstal jsem, oblékl jsem se (OBLEKNI), uklidil jsem pokoj (UPRATAJ) a hledal zápisník (HLADAJ ZAPISNIK), dokud jsem ho nenašel (ZOBER ZAPISNIK). Přečetl jsem si svoje poznámky (CITAJ ZAPISNIK) a odešel z hotelového pokoje (CHOD VON).

Na recepci jsem si vyzvedl list (MAM TU LIST, PROSIM LIST, ZOBER LIST) a přečetl si ho (CITAJ LIST) - nic podstatného v něm ale nebylo. V zápisníku byla poznámka "Dnes 12:00 v Polome", a tak jsem se tam vydal a počkal (POCKAJ) do 11:30. Čas jsem kontroloval na svých hodinkách (CAS). Poté jsem přistoupil k baru (CHOD BAR) a zeptal se na jméno ze zápisníku (KDE JE MIRO) - jelikož bylo přesně 12 hodin, tak mi barman odpověděl, že sedí u stolu.

Prodávání bonů vietnamcovi v Tuzexu

Takhle se vydělávají prachy !

Ve škatuli se skrývá menší poklad

Šel jsem tedy ke stolu (CHOD STOL), pozdravil (AHOJ) a sedl si k němu (SADNI). Miro se mě zeptal, zda-li chci měnit koruny za bony, a tak jsem řekl "HEJ". Řekl jsem si o 2000 bonů. Miro mi nabídl výměnný kurz, tak jsem řekl "HEJ" a dal mu koruny (DAJ PRACHY). Příště prý zase ve 14:00.

Vydal jsem se do Tuzexu, kde jsem nabízel bony (BONY). Vyhýbal jsem se chlápkovi v zeleném, který byl z VB. Když ke mě přišel někdo jiný a zeptal se na bony, odpověděl jsem "HEJ" a řekl za kolik (např. "4.5"). Pokud souhlasil, zeptal jsem se "KOLKO" a "DAJ BONY". Takto jsem prodával, dokud jsem skoro všechny neprodal. V případě hladu (kontrola přes "STAV") jsem odešel na jídlo do Maďarské restaurace (POCKAT, PROSIM JEST, ZOBER JEDLO, JEDZ JEDLO), před kterou jsem také sebral kámen (ZOBER KAMEN). Večer jsem chodil spát do hotelu (na recepci PROSIM KLUC, 324, ZOBER KLUC, CHOD DO IZBY, SPI; ráno OBLEKNI, CHOD VON).

Rande s recepční z hotelu má jasně daný scénář, který se musí následovat

Zlato, pojď na to, ať to stojí za to!

Jožo Ráž by potřeboval kytary

Jakmile jsem prodal většinu bonů (cílem je mít minimálně 12 tisíc korun), vrátil jsem se na recepci hotelu a oslovil recepční "CLAUDIA", "MAS CAS" - domluvili jsme se na rande, v 19:00 u Hvězdy.  Šel jsem tedy před kino a počkal. V 19:00 jsem ještě jednou počkal (POCKAT), čekáš dlouho - "NIE", kam půjdeme - "POD KU MA", nechce pěšky - zavolal jsem "TAXI", "NASTUP DO TAXI", "DAJ PRACHY", "VYSTUP". Claudia přijde později, šel jsem tedy do hotelu k recepci, "PROSIM KLUC", "324", "ZOBER KLUC", "CHOD DO IZBY", "POCKAJ", "VYZL" oblečení, "POCKAT", "POCKAT", "ZHASNI", "CHOD DO POSTELE", "ZOBER LIST", "CITAJ LIST" - nějaký chlapík chce pro Ruda počítač (jméno i věc se mohou lišit, ale postup je stejný), dones mu ho zítra v 15:00 do Krymu.

Oblékl jsem se (OBLEKNI), odešel z pokoje (CHOD VON). Vydal jsem se do hotelu Forum, kde jsem se počkal (POCKAJ), recepčnímu jsem řekl, že hledám Vikiho (KDE JE VIKI). Toho jsem pozdravil (NAZDAR) a řekl mu, že sháním počítač (či jinou věc). Viki to naštěstí měl a nechal mi to za 12 tisíc korun poslat na hotel. Šel jsem se ještě najíst a pak se vrátil na svůj pokoj a předmět sebral. Rovnou jsem tu i zůstal a přespal do dalšího dne (SPI). 

Vydal jsem se do hotelu Krym a počkal na 15:00 (POCKAJ). Přišel ke mě vrátný a ptal se, co chci. Zeptal jsem se "KDE JE RUDA" (jméno se může lišit). Dozvěděl jsem se, že by měl přijít v 16:00. Počkal jsem tedy do té doby a pak se opět zeptal "KDE JE RUDA" a "CHOD KU STOLU". U stolu seděl Ruda a ptal se, zda-li to mám. Odpověděl jsem "HEJ" a řekl si odpovídající cenu (za počítač např. 2000 marek). Sebral jsem obálku s penězi (ZOBER OBALKU), otevřel ji (OTVOR OBALKU) a strčil si marky do kapsy.

U Vikiho se dá sehnat ledasco

Jožo Ráž platí v markách

Inventář

Vydal jsem se k Malým Františkánům, kde jsem potkal Frenkiho (POCKAJ, KDE JE FRENKI, HEJ) a vyměnil své marky za bony (asi 5.8 bonů za marku). Ty jsem opět prodal v Tuzexu a se získanými penězi šel na autobusovou stanici, kde jsem počkal na autobus (POCKAJ) a jakmile přijel, tak jsem k němu přišel (CHOD K AUTOBUSU), nastoupil (NASTUP DO AUTOBUSU) a vyměnil pár dolarů (DOLARY) za koruny při kurzu 1:25. Takto jsem vyměnil většinu svých korun. Zpět k Malým Františkánům, kde jsem potkal Beka (KDE JE BEKO, HEJ) a vyměnil své dolary za bony (asi 14.3 bonů za dolar). K dokončení hry bylo nutné se zabít.

Vykrádání aut

Dobrovolné:
Na zastávce jsem počkal a nastoupil do tramvaje (VOJDI DO ELETRICKY). Zůstal jsem tak dlouho (ZOSTAN), dokud jsem nedojel na konečnou zastávku v Rači a tam jsem vystoupil (VYSTUP). Přistoupil jsem k Mercedesu (CHOD K AUTU) a počkal na půlnoc. Poté jsem kamenem rozbil sklo (ROZBIJ SKLO), otevřel dveře auta (OTVOR) a ukradl vše, co se mi dostalo pod ruku (PRES; ZOBER GITARY, ZOBER SYNTAK, ZOBER VIDEO, ZOBER POCITAC). 

Z mostu jsem skočil do vody a sebral škatuli (ZOBER SKATULA). Otevřel jsem ji a sebral peníze (PRESKUMAJ SKATULA).
KONEC POSTUPU HROU

Frenki mění marky za bony

Od turistů lze získat dolary, které následně směním za bony

Vítězství !

Verdikt: Extrémně zajímavý "simulátor veksláka" zabíjí extrémně špatné ovládání (parser) vedoucí k extrémní obtížnosti. Škoda, mohlo se jednat o klasiku.
Hodnocení: 4/10