Hra 489: Strange Submarine (1990)

Strange Submarine

Vývojář: Jindřich Sládek & Milan Kudrna

Vydavatel: Chaotic Software & MiloušSoft

Vydáno 1990 pro ZX Spectrum

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Jak napovídá název, v této textovce od autorské dvojice Chaotic Software & MiloušSoft (Merry Man (1988), Marioso (1989), Mad Monastery (1990)) se ocitneme uvnitř ponorky. Jakožto anglický důstojník jsme se totiž během spojenecké námořní operace dostali do německého zajetí. Během zastávky u jakéhosi ostrůvku došlo k přestřelce s domorodci a to je naše šance uniknout. 

Příběh

Ovládání a autoři

Svázaný

Hra se technicky velmi podobá zmíněné textovce Mad Monastery a stejný je i způsob ovládání. Pomocí kláves "O" a "P" se pohybujeme v nabídce v dolním menu a pomocí klávesy "Q" potvrzujeme výběr. Kromě klasických příkazů pro pohyb tu je ještě "vezmi", "polož", "použij", "prozkoumej" a příkaz "pomoc", kdy se nám na pár místech zobrazí nápověda, co dál dělat. Slovník příkazů je tedy v podstatě ideální. 

Co je trochu zvláštní je výběr předmětů s prodlevou, kdy aktuální řádek se opakovaně obarvuje na bílo a zase odbarvuje a abychom předmět vybrali, musí být klávesa stisknuta v momentě, kdy je celý řádek zrovna kompletně bílý. V podstatě to znamená, že při výběru je nutné klávesu asi vteřinu držet. 

Začátek hry

Výběr předmětu přes kontextové menu

Smrt číhá ve tmě

Obtížnost je na ideální úrovni a není tu žádné vyloženě nelogické zásekové místo. Jen v několika případech tu čekají od autorů pasti jako např. drát či železný hák, se kterými se nevyplatí manipulovat. Poté, co ponorku prohledáme a vyčistíme od nepřátel, je nutné ještě najít kód k otevření poklopu a jakmile se dostaneme ven, musíme dát dohromady všechny potřebné věci k útěku a přežití na moři. Podle toho, co všechno jsme zapomněli, tu najdeme i vícero špatných konců. 

Nutno ještě zmínit nepovedenou hudbu, kdy je vidět, že autoři v tomto směru neoplývali přílišným talentem. 

Trezor se otvírá jedině dynamitem

Získání číselného kódu

Mapa

POSTUP HROU

Sebral jsem sirky a kbelík s vodou. Sirkami jsem přepálil provazy a pak se kbelíkem uhasil a obě věci odložil. Ve strojovně jsem sebral sekeru, s níž jsem zneškodnil vojáka. Prohledal jsem ho a našel nenabitou automatickou pušku. V místnosti s otřískanými dveřmi jsem našel žebřík, který jsem přistavil do místnosti s kruhovým otvorem ve stropě. Pokračoval jsem do ubytovny, kde jsem sekerou zneškodnil druhého vojáka a našel u něj kleště. Odložil jsem sekeru a vzal koště. Na konci západní chodby jsem otevřel kovovou skříňku pomocí kleští a odložil je. Uvnitř byl svazek klíčů, s nímž jsem otevřel dveře do skladu potravin a munice, kde jsem vzal náboje a nabil svoji pušku. Poté jsem vzal i signální rakety a dynamit. 

Pokračoval jsem po žebříku nahoru, na východě v kuchyni jsem vystřelil do tmy a zabil schovaného vojáka, z něhož vypadla signální pistole. Tu jsem nabil pomocí signálních raket. Pokračoval jsem do komnaty s číselníkem a pak chodbou na západ, až k vodotěsným dveřím, jež jsem odemkl svazkem klíčů a ten odložil. Uvnitř jsem zabil vojáka, vzal kódovací tabulku a odložil pušku. V místnosti se smetím jsem zametl, odložil koště a vzal klíč, jímž jsem odemkl dveře na jihu. Klíč jsem dále nepotřeboval.

Uvnitř kapitánovy kajuty jsem našel trezor, který jsem otevřel pomocí dynamitu a uvnitř našel tajné materiály. Vrátil jsem se otvorem o patro níže a na heslo v chodbě použil kódovací tabulku, čímž jsem získal číselný kód (14-1-22-13-0-8-1-13-21-5-15). Tabulku jsem odložil a v okolí sebral pumpičku, v ubytovně nafukovací člun a ve skladu bednu potravin. Vrátil jsem se do komnaty s číselníkem, ten prozkoumal a zadal získaný kód. Poté jsem vyšplhal nahoru, nafoukl pumpičkou člun a vydal se na moře, kde mě zachránilo letadlo. 

KONEC POSTUPU HROU

Dělají tohle pokaždé, když chtějí otevřít poklop ponorky?

Konečně venku

Vítězství !

Verdikt: Stejně jako Mad Monastery, i toto je podařená textovka s dobrým zpracováním, ovládáním a ideálně trefenou obtížností. 

Hodnocení: 4/10

Hra 488: Stavba Pyramidy (1990)

Stavba Pyramidy

Vývojář: Vratislav Šíma

Vydavatel: Berolivan Software

Vydáno 1990 pro ZX Spectrum

Žánr: Strategická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Další strategická hra ve stylu Hamurabi, kde se staneme vládcem v provincii Kafr-es-Sajat a naším úkolem bude postavit pro faraona Ramsese II. pyramidu, k čemuž máme k dispozici 20 let. Takovýchto her vyšlo hned několik (např. Faraon (1989), Chammurappi (19??) a další), ale nejblíže dnešní hře má Pyramida (19??) z osmibitových Atari. 

Zajímavostí je, že během hry je propagován antikvariát autora. 

Ramsesova pyramida

Jsem vládce Kafr-es-Sajatu

Odmítnutí znamená jistou smrt

Na začátku si zvolíme obtížnost na stupnici 1 až 5, kdy 1 je nejlehčí. Nejtěžší obtížnost se dá označit za nehratelnou. Poté zapíšeme svoje jméno a faraon nám předloží nabídku, která se neodmítá - práci na pyramidě. Máme tedy 20 let, respektive tahů, na to postavit všech 270 stupňů pyramidy. Počáteční stav obyvatel, sýpek s jídlem a polí je generován náhodně. 

Začátek hry

Dobrá úroda a navíc jsem dostal další pole

Cesta je ještě dlouhá

Během každého kola si volíme kolik osob bude pracovat na stavbě pyramidy (8000 lidí postaví jeden stupeň), kolik obilných sýpek dostanou (1 sýpka uživí 1000 lidí), kolik sýpek dostane zbytek obyvatel a kolik polí chceme osít (potřebujeme dostatek osiva a rolníků). Jak je vidět, je to zase hodně o matematice a propočtech. 

To snad...

... není ...

... možné !!!

Do hry bohužel dost drasticky zasahují náhodné události. Může přijít zemětřesení, pyramida se může úplně zřítit kvůli sabotáži, může na nás být spáchán atentát, nebo přijde velekněz a zabaví nám v podstatě všechno jídlo a spousta dalších. Pokud taková událost nastane, znamená to v podstatě vždy konec všech nadějí. Děje se tak až příliš často a i když hráč dělá vše správně, musí mít pořádnou dávku štěstí, aby byl schopný pyramidu dokončit. 

Nestihl jsem a byl jsem předhozen posvátnému krokodýlovi

To je tedy opravdu úžasná odměna

Vítězství !

Verdikt: Další strategická hra ve stylu Hamurabi, kdy náhodné události dost zásadně určují výsledek hry, což je frustrující. 

Hodnocení: 3/10

Hra 487: Star Dragon (1990)

Star Dragon

Vývojář: Patrik Rak (Raxoft) & Milan Matoušek (Double M) & František Fuka (Fuxoft)

Vydavatel: Scorpion & Ultrasoft (1991) & Proxima Software (1991)

Vydáno 1990 pro ZX Spectrum

Žánr: Shoot 'em up

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Pokusů o solidní "shoot 'em up" hru tu v 80. letech bylo hned několik, kdy mezi nejlepší se zařadily Fídlerův Starfox (1987) a Fukův F. I. R. E. (1988), kdy právě druhý jmenovaný spolupracoval s Raxoftem na Star Dragonovi, kdy dodal velmi povedenou hudbu. Milan Matoušek pak vytvořil veškerou grafiku. Tato trojice se pak prezentovala pod jménem Scorpion a hru vydala v říjnu roku 1990. O rok později se komerční distribuce hry ujaly i Ultrasoft a Proxima Software. 

Povědomí o autorských právech bylo na začátku 90.let již rozšířenější než dřív

Autoři

Menu

V menu hry si zvolíme typ ovládání, kdy si můžeme i nadefinovat vlastní ovládací klávesy. Tentokrát s raketkou pohybujeme do čtyř směrů a dále tu jsou klávesy pro střelbu, aktivaci jednoho z bonusů a pauzu. 

Hra se pak odehrává v poměrně úzkém tunýlku, kdy raketa letí směrem nahoru a proti nám se řítí jak nepřátelé, tak i různé překážky jako jsou asteroidy či transparenty s nápisem "Kill Atari". Během letu nám ubývá palivo a při střelbě i náboje - obojím musíme co nejvíc šetřit a stav doplňovat sbíráním příslušných bonusů, které se náhodně objevují během hry. Pokud dojdou náboje, lze stále střílet, ale čerpá se ze zásob paliva a nedostatek paliva znamená ztrátu jednoho ze životů. 

Začátek hry

Otazníček je velmi cenný bonus

Boss první úrovně

Třetím do party bonusů je otazníček, po jehož sebrání přibude jeden dílek do řádku "extra". Za 1-2 dílky dostaneme rychlejší pohyb raketky, za 3-4 ničivější střely, za 5-6 silové pole a za 7-8 ochranný štít. Otazníčků je ale kritický nedostatek a dosáhnout na všechny bonusy najednou se povede jen velmi zřídka. Posledním bonusem je balík bankovek, který jednoduše přidá body do získaného skóre. 

Úrovní je celkem šest a na konci každé z nich čeká boss. Ten vydrží několik normálních střel, ale pouze jednu vylepšenou, takže souboje na konci úrovně se dají velmi rychle ukončit bez nějakých větších potíží. 

Některá místa vyžadují naprostou přesnost

U smajlíka začínají nepřátelé střílet a to znamená konec

Kazetová obálka, distribuce Proxima

Velkým problémem je ale obtížnost hry. Bonusy nechodí tak často, jak by bylo třeba (např. během celé úrovně nepřijde další palivo), některé průlety kolem překážek jsou opravdu těsné a je třeba se trefit na pixel přesně. Nepřátelé občas přiletí takovou rychlostí a z takového úhlu, že není v lidských silách reagovat. 

To vše by se dalo překonat, nicméně je tu jeden daleko větší problém. Asi v polovině čtvrté úrovně začínají nepřátelé i střílet a vyhýbat se jejich střelám s tak omezenými manévrovacími možnostmi je v podstatě nemožné. A střílí do konce hry všichni do jednoho. Obtížnost se tak mění z vysoké na naprosto nehratelnou. 

Autoři si toho byli vědomi a proto zabudovali do hry tzv. "tréninkový mód", o němž je zmínka v manuálu. Hru je nutné zapauzovat a poté zmáčknout klávesy "D", "R", "A", "G", "O", "N", díky čemuž získá raketka trvale jinak časově omezený štít, který chrání před střelami nepřátel. Toto ovšem bohužel nefunguje v emulátoru, kde je potřeba podvádět poněkud složitěji. 

Na hru vyšla recenze v časopise BiT 10/91, kde dostala 78 %. 

Poslední boss je trochu zklamáním

Vítězství! A ano, podváděl

Dostat se na první tři místa je nemožné

Verdikt: Potenciál pro zatím nejlepší "střílečku" pohřbili střílející nepřátelé, kteří činí hru od 4. úrovně v podstatě nehratelnou. Problémem jsou také náhodně generované bonusy, kdy s trochou smůly prostě hráč nedostane, co nutně potřebuje k přežití. 

Hodnocení: 3/10

Hra 486: Soko-Ban (1990)

Soko-Ban

Vývojář: David Konvalina & Pavel Tichý

Vydavatel: Omikron Software

Vydáno 1990 pro ZX Spectrum

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Sokoban je oblíbená logická hra původem z Japonska, kde vyšla již v roce 1982 na tamní počítače PC-88. Vylepšené verze pro DOS, Commodore 64 a Apple II vyšly pro západní trhy mezi lety 1984 - 1988 a o dva roky později vyšel tento tuzemský port pro ZX Spectrum. 

Instrukce na úvodních obrazovkách sice tvrdí, že se jedná o "starou čínskou hru", to ovšem není pravda, jelikož koncept dal dohromady Hiroyuki Imabayashi v roce 1981. 

Autoři

Instrukce #1

Instrukce #2

Ocitáme se ve skladu a naším cílem je pomocí panáčka dotlačit všechny bedny na označená místa. To samozřejmě nebude tak jednoduché, protože se pohybujeme po šachovnicovém poli a bedny můžeme pouze tlačit dopředu (nelze je tahat k sobě) a zároveň lze pohybovat pouze s jednou bednou najednou. Zdánlivě jednoduchá úroveň se tak třeba kvůli jedné lišácky umístěné zdi může změnit v noční můru. 

V menu si můžeme navolit vlastní ovládací klávesy, což se vždy hodí. Stačí nám čtyři pro pohyb panáčka do čtyř směrů, pomocí klávesy Enter můžeme restartovat současnou úroveň a pomocí Break se vrátíme do menu. Ovládání je tedy velice jednoduché a intuitivní. 

Menu

Začátek první úrovně

Stačí dotlačit poslední dvě bedny

Úrovní je celkem 52, kdy prvních 50 je vlastně celý původní Sokoban a poslední dvě úrovně přidali autoři jako bonus navíc. Úroveň 51 je však velmi jednoduchá a úroveň 52 se pravděpodobně nedá dokončit. Místnosti jsou rozděleny do bloků po patnácti a tyto bloky se vždy musí nejprve v menu nahrát. Až poté jdou přes volbu "Start" spustit. Je tu menší bug, kdy je hráč vrácen do menu vždy před poslední úrovní v bloku (např. po dokončení 14. úrovně je tedy hráč vrácen do menu a 15. úroveň musí spustit manuálně). 

Další úrovně si můžeme v přiloženém editoru vytvořit sami. Bohužel ve verzi, která je na internetu dostupná ke stažení, jsou rozbité a nehratelné úrovně 39 až 45. Uvidíme, zda-li se autorům podaří najít zdrojové kódy a vydat opravenou verzi. Naštěstí se v menu dá zvolit libovolné patro bez nějakých návazností, takže se tento problém dá přeskočit. 

Nejmenší úroveň ve hře

Patra 39-45 jsou rozbitá

Nutno zaplnit "hlavu"

Obtížnost je, stejně jako u další japonské logické hry Flappy (1987), velmi vysoko a na některých úrovních se dá zaseknout i na několik hodin. I když člověk zná řešení, dokončení jedné úrovně trvá 5 až 10 minut, čili tu opět máme hru, na jejíž pokoření padne slušná porce času. 

Nejtěžší fáze je většinou na začátku úrovně a postupem času, jak bedny mizí a objevuje se více prostoru pro manévrování, se obtížnost snižuje. Některé úrovně se ale zbytečně táhnou - např. najdeme cestu, jak bedny dostat do cíle, ale pro dokončení úrovně musíme úplně stejným způsobem přemístit dalších deset beden. Level design by tedy mohl být občas lepší. 

Začátek 50. úrovně

Bylo nutné začít skládat z druhé strany

51. úroveň vypadá komplikovaně, ale ve skutečnosti je jedna z nejsnazších

Na pravé straně obrazovky také vidíme ukazatele, kdy vidíme získané skóre, počet posunů beden, počet kroků postavy, aktuální patro, nejvyšší dosažené skóre ("Hi") a bonus. Počítání skóre je vyřešeno pochybně - nezískáváme ho totiž za dokončení úrovně, ale zmíněný "bonus" začíná na hodnotě 999 a postupně klesá, přičemž se zastaví na nule. Pokud úroveň stihneme dokončit dříve, zbylý bonus se do skóre přičte. 

Z toho ale vychází, že nejlepší skóre získáme na těch nejjednodušších úrovních, zatímco na těch obtížných a dlouho trvajících není šance získat cokoliv jiného, jak nulu. Skóre se přenáší do dalších úrovní, ale pokud level resetujeme, skóre se vynuluje. Zároveň také přetéká - po získání 9999 spadne zase na nulu. Jednoduchý trik, jak získat maximální skóre, je dokončit první úroveň, vrátit se do menu a opět začít první úrovní. 

Poslední, 52. úroveň, zřejmě nemá řešení

Tabulka vítězů

Editor úrovní

Verdikt: Port legendární logické hry Sokoban, který má svoje mouchy, celkově se ale podařilo zachovat původní hratelnost, kdy je jednoduché ovládnout mechanismy, ale velice těžké hru dokončit. A tak to u logických her má být. 

Hodnocení: 5/10