sobota 8. prosince 2018

Hra 274: Ping-Pong (1988)


Ping-Pong
Vývojář: L. Andrýsek & V. Ondrušek
Vydavatel: L. Andrýsek & V. Ondrušek
Vydáno 1988 pro Sharp MZ-800
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 2
Stav: Dokončeno

Ping-Pong je arkádová hra pro dva hráče, kteří mohou hrát na dvou joystickách či sedět u jedné klávesnice. Před startem hry se volí obtížnost, která mění rychlost pohybu míčku, počet získaných setů nutných k celkovému vítězství, čili délka hry a nakonec se zadají jména hráčů. 

Nastavení před začátkem hry
Začátek hry

Jedná se o trochu vylepšenou verzi legendární hry Pong, kdy se hráči mohou se svými pálkami pohybovat nejen vertikálně, ale i horizontálně po celé své polovině. Je tedy možné jít tzv. "na síť" a zvolit trochu agresivnější taktiku. 

Každý set se hraje na 21 vítězných míčů, kdy pro získání setu musí mít protihráč alespoň o dva body méně. Hraje se až na tři vítězné sety, tedy hra může na sety skončit i 3:2. Potěšující je, že objekty na obrazovce neproblikávají a dá se na to (pokud pominu zvolenou "vyblitou" zelenou na pozadí) i koukat. 

Zdeněk jde agresivně na síť
Zdeněk zvítězil 3:2 na sety

Verdikt: Lehce rozšířený Pong pro dva hráče. 
Hodnocení: 2/10

pátek 7. prosince 2018

Hra 273: Pálkovaná (1988)


Pálkovaná
Vývojář: Pavel Zelenka
Vydavatel: Časopis Elektronika
Vydáno 1988 pro ZX Spectrum
Žánr: Arkáda
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Čas od času se v československých knihách a časopisech objevil jednoduchý prográmek v BASICu, který si zájemce mohl přepsat do svého ZX Spectra a žasnout nad tím, jak se těch pár řádků kódu změnilo ve fungující (i když velmi primitivní) hru. 

Jedna z takových je právě Pálkovaná, která se objevila v časopise Elektronika 8/1988. Hra je (již přepsaná) k dispozici na fanwebu. Program původně napsal Pavel Zelenka, hra ovšem obsahovala bug, který opravil Poxoft a v roce 2010 vydal verzi 1.1a. 

Časopis Elektronika 8/1988; Zdroj: bazos.cz
Neflákej se
Průběh hry

Před začátkem hry si zvolíme ovládací klávesy (nahoru a dolu). Ve hře poté pohybujeme pálkou ve vertikálním směru a snažíme se odrazit pohybující se míček tak, aby se nedotkl levé strany obrazovky. Je to tedy takový Pong pro jednoho hráče. 

Za každý odražený míček získáme jeden bod a skóre si pak můžeme kdykoliv během hry zobrazit na samostatné obrazovce stisknutím klávesy Enter. Máme celkem 10 životů a když o ně přijdeme, vyhodnotí se získané skóre. Hra si pamatuje to nejvyšší, které je vidět vždy na úvodní obrazovce před startem hry. Oba objekty na obrazovce bohužel silně problikávají a koukat se na to delší dobu není nic příjemného pro oči. 

Získal jsem 20 bodů

Verdikt: Velmi primitivní Pong, ale nic jiného se od pár řádků kódu čekat nedalo.
Hodnocení: 1/10

středa 5. prosince 2018

Hra 272: Šatochin (1988)


Šatochin
Vývojář: Martin Sústrik & Palo Čejka & Stano Hrda & Michal Hlaváč
Vydavatel: Sybilasoft
Vydáno 1988 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Další hrou od bratislavské skupiny Sybilasoft (naposledy Super Discus (1988)) je "akční textovka" Šatochin. Příběh se odehrává ve Vietnamu, kde se ujmeme majora Šatochina a budeme se snažit vypátrat a eliminovat slavného diverzanta Ramba. 

Na úvodní obrazovce vidíme drsňáka se zeleným baretem, na kterém je rudá hvězda a pod ním nápis azbukou "Šatochin" - je to tedy samozřejmě portrét našeho hlavního hrdiny. Hned jsem si vzpomněl na podobný obrázek ze hry Mrazík (1988). Na další obrazovce můžeme spatřit rudou vlajku SSSR, načež se dostaneme do vtipně zpracovaného menu, které připomíná menu Spectra 128K a následujících modelů. 

Srp a kladivo
Vtipně vyřešené menu
Nastavení ovládacích kláves

V menu si můžeme nastavit kvalitu zvuku (zvuky, pazvuky, nezvuky), dozvědět se jména a adresy autorů a hlavně nastavit si ovládání, které je řešeno přes kontextové menu a stačí tedy tři klávesy - nahoru, dolů a potvrzení.

Hra začíná, stejně jako Indiana Jones 2 (1987), ve vzduchu a hned je nutné zvolit si jednu z pěti možností, kdy jen jediná je správná a dovolí nám pokračovat. S volbou ostatních nastává konec hry, což je trochu drsný začátek. Poté už konečně spatříme okno se všemi příkazy, mezi kterými se pohybujeme zmíněnými dvěma klávesami. Jsou tu klasické pohyby pro pohyb - sever, východ, jih, západ, nahoru, dolu - a navíc i "dovnitř" a "ven". Dále použij, polož, vezmi a prozkoumej. Není tu nic nestandardního. Ovládání je poměrně rychlé a snadné, jen bych uvítal trochu jinak seřazené příkazy, aby třeba ty pro pohyb byly u sebe.

Příběh
Úvodní rozhodnutí
Začátek hry

Kromě příkazů vidíme vlevo nahoře celou dobu i obsah našeho inventáře. Můžeme mít u sebe maximálně pět předmětů, více Šatochin neunese a ani jich vlastně během hry o moc více nenajdeme. Hádanek, kdy je třeba kombinovat předměty, je pomálu, obtížnost je nízko. Jde tu spíše o to vychutnat si akční scény a najít správnou cestu dál, protože na hodně místech zde můžeme zahučet do bažiny, schytat kulometnou dávku či vyskočit z letadla bez padáku.

Dopravní prostředky jsou velkou částí hry - budeme se tu potýkat s náklaďákem, autem a hlavně s vrtulníkem, se kterým tu musíme dokonce nouzově přistát a následně ho opravit. Cením poměrně unikátní zpracování, které se nepodobá ničemu, co jsme tu zatím měli. Myslím tím například i to, že použití nějakého předmětu vás přesune na další obrazovku. Na druhou stranu je tu bohužel i dost "slepých uliček", kdy se snadno dostanete do situace, kdy jste něco pokazili a musíte hru restartovat.

Můžu jít jen "do kelu". Situací, kdy nezbývá než restartovat hru, je tu nepočítaně
Selhání
Použití předmětu přes kontextové menu

Další unikátní věc je alternativní zakončení. Totiž pokud v menu jako ovládací klávesy zvolíte "K", "G" a "B", spustí se tzv. "Mini Šatochin". Nezjistil jsem, jestli se toto dá nějak zjistit ze hry, nebo je to skrytý easter egg, já tuto informaci našel jako pouk na fanwebu Spectra.

Nicméně se po pádu z vrtulníku ocitáme v sanatoriu pro vojenské invalidy, kde jsme strávili již 24 let, načež se po prožití hrozného snu vkrademe do kanceláře ředitele a z papírů zjistíme, že v oddělení pomatených jedinců se schovává jeden americký veterán z Vietnamu, kterého našli ve stejný den jako nás. Při bližším ohledání zjistíme, že to je opravdu Rambo a dokončíme naši práci. Je to jen miniepizodka s jednoduchým ovládáním, ale rozhodně potěšila.

Alternativní zakončení aneb Mini Šatochin
Vybírání z možností
Ouch
Alternativní vítězství !
Mapa

POSTUP HROU
Přistál jsem v džungli nedaleko tábora, z níž jsem se vydal na východ, sebral prázdné bandasky a pomocí granátu si otevřel bránu. Za ní jsem sebral kulomet a pokračoval k cisterně s palivem, kde jsem naplnil bandasky leteckým petrolejem. Ty jsem použil uvnitř vrtulníku na druhé straně letištní plochy a pak je zahodil. Zároveň jsem před vrtulníkem sebral klíče a otevřel s nimi dveře od zbrojnice, ve které jsem sebral střelivo, které jsem hned použil na nabití kulometu.

Rambo používá rumunský vrtulník
Jedna z akčních scén
I drsňáci si musí občas odskočit

Vrátil jsem se do vrtulníku a vzlétl s ním. Začal jsem pronásledovat Ramba, ten mi ale po chvíli prostřelil palivové čerpadlo, a tak jsem přistál na jediném suchém místě. Vylezl jsem z vrtulníku a nastoupil do náklaďáku. Po chvíli jsem musel zastavit a jít se vyčůrat. Nakonec jsem dojel až k menší přestřelce, během které jsem použil kulomet a protivníky rozmetal.

Dávka z kulometu vyřeší leckteré problémy
Rambo konečně přestal utíkat a postaví se mi jako chlap
Rambo to schytal

Ve zbrojnici jsem zahodil klíče a sebral nové palivové čerpadlo a bomby. Autem jsem dojel zpátky do vesnice a vrátil se k vrtulníku, kde jsem nainstaloval nové čerpadlo. Opět jsem vzlétl a začal pronásledovat Ramba. Ve chvíli, kdy zastavil, jsem opět použil kulomet a sestřelil jeho vrtulník. Na závěr jsem na něj ještě z výšky shodil bomby a napalmová nálož dokončila mou misi.
KONEC POSTUPU HROU


Jsem to ale blbec, defekt a sprostá kapustová hlava!
Sladké vítězství !
Už se konečně dohodněte, jestli jste "Sybila", nebo "Sibyla"

Verdikt: Trochu akčnější textovka umožňující nám zlikvidovat tu imperialistickou svini Ramba. Zatím nejlepší hra od Sybilasoftu.
Hodnocení: 4/10

pátek 30. listopadu 2018

Hra 271: Super Discus (1988)


Super Discus
Vývojář: Martin Sústrik & Palo Čejka & Stano Hrda & Michal Hlaváč
Vydavatel: Sibylasoft
Vydáno 1988 pro ZX Spectrum
Žánr: Textová adventura
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Super Discus od bratislavské skupiny Sibylasoft (Stensontron (1987), Tria (1987)) je hodně surrealistická hra. Vlastně tu nemáme ani žádný příběh, na úvodní obrazovce se pouze dozvíme, že máme dojít na určité místo v bludišti a to je tak vše. Ve hře se poté pohybujeme po naprosto nesourodých obrazovkách, které spolu vůbec nesouvisí a opravdu to vypadá jak nějaký snový výplod chorého mozku.

Zdá se, že hra byla vytvořena v prosinci 1987, dokonce prý byla dokončena přesně ve 23:50, dne 31. 12. 1987. Na úvodním obrázku je ale datum 1988, čili tipuji, že Michal Hlaváč úvodní obrázek kreslil až později, tudíž komplet hru považuji za dokončenou až v roce 1988 a také ji tak zařadím do svého seznamu.

Seznam autorů
Instrukce
Začátek hry

Hra se ovládá přes kontextové menu, kdy máme všechny příkazy vypsané celou dobu na obrazovce a stačí zmáčknout jednu klávesu. "U" pro použij, "P" pro polož, "I" pro inventář, atd. Hra je krásně rychlá a svižná a prozradím, že také díky tomu je možné celou hru dohrát do minuty. Hlavní důvod je ale ten, že je hra ukrutně krátká a není tady vlastně pořádná hádanka. Proto je návod ten nejkratší, jaký jsem zatím napsal.

Nejvíce času zabere rozkoukání se a zmapování "terénu". Na začátku hry kamkoliv jsem vlezl, tam jsem zemřel a začal jsem si myslet, že to bude hodně "umírací" textovka s různými vtipnými způsoby skonu. To se naštěstí nepotvrdilo. Za zmínku tady stojí snad jen postava "dědka" s plamenometem, který se pohybuje po obrazovkách kanálu a můžete ho potkat na více místech. Chodící postavu v textovkách příliš často nevidíme.

Černoch z jižních krajin
Chodit na východ evidentně není dobrý nápad, jelikož následuje další smrt
Děda vypadá přátelsky. Jen kdyby na mě nemířil plamenometem.
Mapa

POSTUP HROU
Vylezl jsem ven z kráteru a sestoupil do zahnívajících kanálů. Zde jsem u skalní stěny sebral paralyzátor a použil ho na dědka s plamenometem, který se potloukal někde poblíž. Ten se bezmocně svalil na zem, a tak jsem ho vzal na ramena a donesl ho přes teleport až k obrovskému stroji, do něhož jsem ho vložil. 
KONEC POSTUPU HROU

Teleport
Nevěděl jsem, že teleport byl vynalezen na začátku 20. století
Z nějakého důvodu je nutné vložit zparalyzovaného dědka do stroje
Mimořádné zásluhy za výstavbu? Já tuhle hru vážně nechápu.

Verdikt: Tahle textovka nedává smysl a vypadá jak kdyby vznikla na nějaké programátorské párty plné alkoholu a drog. Je to několik pospojovaných nesourodých obrazovek bez příběhu. Program je přitom hezky svižný a dobře se ovládá, je proto škoda, že z toho nevzniklo něco serioznějšího.
Hodnocení: 2/10

středa 28. listopadu 2018

Hra 270: Super Mission (1988)


Super Mission
Vývojář: Miroslav Urda
Vydavatel: Miroslav Urda
Vydáno 1988 pro PMD 85
Žánr: Plošinovka
Počet hráčů: 1
Stav: Dokončeno

Popravdě hry od Miroslava Urdy mi zatím moc radosti nepřinášely. Rescuer Willy (198?) a Cobra (1987) byly natolik zabugované, že se nedaly ani dohrát a Categoric (1987), Stripped (1987) a Hungry Pango (1988) příliš povedené nebyly.

Super Mission je proto zatím s přehledem nejlepší hra, kterou autor vytvořil a to nejenom díky tomu, že neobsahuje žádné závažné bugy a dá se dohrát, ale i díky tomu že je to plošinovka, což je žánr, který bych tu rád viděl daleko častěji. Doplněno - zjistilo se, že Super Mission je první úroveň z Atari hry Submission (1985). 

Úvodní obrazovka
Začátek hry
Přeskakování prvního nepřítele

Ve hře se ujmeme nejmenovaného zachránce, který se snaží dostat ke své milé a zachránit ji. Není tu žádný časový limit, v cestě mu ale stojí různé překážky jako jsou pohybující se lasery, nepřátelé, miny(?), apod. Jakýkoliv kontakt s nimi znamená ztrátu jednoho ze čtyř životů a přemístění postavy zpět na začátek. 

Můžeme také sbírat různé cenné předměty, které zvyšují skóre (jeden předmět je za 100 bodů). Z nějakého důvodu se počet sebraných předmětů označuje jako "SOOX" a k čemu je ukazatel "SUB", tak na to jsem nepřišel. (SUB značí současnou úroveň, ale na rozdíl od zmíněné hry Submission je tu pouze jedna). Systém bodování ale úplně ztrácí na významu jakmile si uvědomíte, že se obrazovky po opuštění restartují, takže stačí neustále přecházet z jedné obrazovky na druhou a sbírat znovu se objevivší předměty. 


Ideální obrazovka, na kterou se stačí pořád vracet a nahrabat si skóre
Levitující "ufounci" jsou ta lehčí překážka
Pohybující se mina. Tedy předpokládám, že to je mina.

Postava se pohybuje do stran, může lézt po žebříku nahoru / dolu a také ovládá skok, díky kterému může rychle překonat pohybující se nepřátele či proskočit laserové paprsky. V první polovině hry jdeme doleva, jakmile dojdeme na konec, tak konečně sešplháme po žebříku do spodní části obrazovky a jdeme zase doprava, na první obrazovku, kde zachráníme naši vyvolenou. Obrazovky se dost často opakují a najdeme zde jen pár elementů. Bohužel tu nejsou nějaké extra prvky jako třeba tajné vchody nebo něco podobného. 

Za dokončení hry dostaneme tučnou bodovou odměnu, hra zobrazí gratulační obrazovku a poté vrátí postavu zpět na začátek, takže můžeme pokračovat a dál si vylepšovat skóre, dokud nepřijdeme o všechny životy. Tipl bych si, že se autor při vytváření inspiroval nějakou zahraniční hrou, ale nepodařilo se mi přijít na to jakou. 


Konečně žebřík dolu. A teď zpátky doprava.
Lasery jsou s přehledem nejtěžší překážka ve hře
Zachránil jsem krásku v nesnázích
Vítězství !

Verdikt: Jednoduchá plošinovka, ve které se snažíme přes překážky prokličkovat až k naší milé. 
Hodnocení: 3/10