Hra 153: To Je On (1987)

To Je On

Vývojář: Ondřej Mihula & Petr Mihula

Vydavatel: Cidsoft & Májasoft

Vydáno 1987 pro ZX Spectrum

Žánr: Puzzle

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

V této hře si procvičíme paměť - hra nám ukáže obličej a je třeba ho správně zrekonstruovat. Na výběr je z pěti obtížností, které se liší dobou, po kterou vzorový obličej vidíme. A musím říct, že i na nejjednodušší obtížnost to není dlouho.

Obličej se skládá ze tří částí, přičemž každá má 10 variant, dohromady je tedy možných 1000 kombinací a musím říct, že jsem byl překvapen, jak plynule na sebe všechny navazují, i když samozřejmě má to svá omezení - obličeje nemůžou být diametrálně odlišné a nějaký ten společný základ tam je jasně vidět.

Instrukce

Obličej je ukázán na krátkou dobu

Volím střední část obličeje

Pomocí šesti kláves tedy postupně zvolíte všechny tři části a potvrdíte, načež se vyhodnotí výsledek. Buď se netrefíte, hra vypíše "Vedle" a zobrazí hledaný obličej, nebo se naopak vypíše hláška "To je on", ze které titul sebral svůj název.

Autoři hry, Cidsoft a Májasoft, později vydali oblíbené textovky na téma Rychlých šípů, na které se už těším. Nejprve je ale třeba doklepnout všechny hry vydané v roce 1987.

Hádal jsem špatně

Trefa !

Verdikt: Dobře zpracovaná hříčka, ve které si procvičíte paměť při skládání obličejů.
Hodnocení: 3/10

Hra 152: Strgol (1987)

Strgol

Vývojář: Vladimír Ženatík & Karel Kellner

Vydavatel: Kybso

Vydáno 1987 pro ZX Spectrum

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Od Vladimíra Ženatíka jsem tu už měl textovku Hledač - Cesta za zlatem Mayů (1987) a Strgol je zdá se jeho druhá a zároveň poslední hra, kterou vytvořil. Příběh je tentokrát poměrně zajímavý - na začátku se nám ozve náš známý Bubo, že pro nás má kšeft s odměnou 1.5 milionu. Jde o to najít jednu tajnou fabriku na zbraně a odpálit v ní bombu, kterou prý dostaneme "během letu" do města Strgol. No, v dnešní době by to asi už neprošlo. 

Takhle se vydělává

Jak se někdo může jmenovat Bubo?

Popis ovládání

Bohužel nás okradou hned po příletu na letišti (klasika) a přijdeme o všechny peníze. Jsme tedy bez prostředků a bez informace, kde vlastně fabrika je. Musíme si jí ve městě hezky sami najít. Zpočátku mě překvapil malý počet příkazů - kromě klasických pro pohyb je tu už jen "inventar", "pouzij" a "nastup" + "vystup", což slouží jen pro cestování metrem. Pomocí něho se můžeme přesouvat po městě, kde se celá hra odehrává. Ale není to moc potřeba, protože město je malé a po zmapování se po něm lze pohybovat rychle. 

Začátek hry

Cestování metrem

Lákavé předměty v Tuzexu nakoupit nelze

Město je zajímavé tím, že obsahuje velké množství obchodů, kdy v každém můžete nakoupit 3 různé věci od guláše, přes stříkací pistoli, až po nafukovací člun a žebřík. Většina těchto předmětů ale k ničemu není a jen pár jich budete potřebovat k dohrání hry. Kromě toho jsou tu 3 speciální místa - bazar, kde můžete prodat nakoupené věci, ale jen za 50 % ceny. Tuzex, kde jsou k nalezení velice lákavé předměty, ty si ovšem nemůžete koupit, protože máte jen obyčejné peníze. A nakonec státní banka, kde si můžete na konto ukládat / vybírat si peníze, což je ale také k ničemu. 

Mapa města překvapivě funguje

Mapa hry

POSTUP HROU

Z letiště jsem šel do metra, kde jsem nastoupil (NASTUP) a dojel na zastávku Dresletrkonova, kde jsem vystoupil (N; VYSTUP) a šel na sever. V obchodě se zbraněmi ležel na pultu samopal a nikdo se nekoukal, tak jsem si ho vypůjčil (A) a rychle utekl pryč. Prošel jsem podchodem, vydal se ulicí na východ a došel až do státní banky, kde mi nutili nějaké nové konto, ale já potřeboval peníze ihned, a tak jsem banku přepadl (POUZIJ; SAMOPAL) a rychle utekl zpět na ulici. 

Bylo na čase se na svůj úkol trochu vybavit, a tak jsem chodil po obchodech a koupil tyto věci: pilka na železo, baterka, lano, insekticid, šroubovák. Poté jsem se vydal zpátky do metra, kde jsem opět nastoupil a během jízdy do další stanice zatáhl za záchrannou brzdu (POUZIJ; ZACHRANNOU BRZDU). Ocitl jsem se v tunelu metra. Našel jsem zde kulatý zamřížovaný otvor a otevřel jsem si cestu dál (POUZIJ; PILKU NA ZELEZO). Šel jsem dál na jih a v temné chodbě si rozsvítil (POUZIJ; BATERKU). 

Krást se nemá, ale v tomto případě musím udělat výjimku

Přepadení banky

Mám už všechny potřebné předměty

Došel jsem až k šachtě, kde jsem přivázal lano (POUZIJ; LANO) a pokračoval dolů a na jih, kde jsem se zastavil před pavouky. Ty jsem zlikvidoval (POUZIJ; INSEKTICID) a objevil na jižní stěně přišroubovanou mřížku. Tu jsem oddělal (POUZIJ; SROUBOVAK) a došel až na místo, které se mi jevilo nejvhodnější pro odpálení bomby. Nikdo okolo naštěstí nebyl, a tak jsem měl klid (POUZIJ; BOMBU). Nastavil jsem odpočet na 15 minut a pelášil zpátky na letiště.

KONEC POSTUPU HROU

Bomba odjištěna

Vítězství !

Verdikt: Tahle textovka je trochu jiná než ostatní, skoro polovina obrazovek jsou obchody, ve kterých lze koupit potřebné i nepotřebné věci. Jakmile zmapujete město, tak je v podstatě jednoduché hru dokončit. Trochu zamrzí bugy, kdy při stisku špatné klávesy hra padá. 

Hodnocení: 3/10

Hra 151: Spy's Demise (1987)

Spy's Demise

Vývojář: Ján Michel & Igor Kolla

Vydavatel: Ján Michel & Igor Kolla

Vydáno 1987 pro PMD 85

Žánr: Arkáda

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Předělávka stejnojmenné hry původně pro Apple II z roku 1982, která byla portovaná i na Atari a Commodore 64. Zhostíme se špiona, který začíná vždy v levém dolním rohu a snaží se dostat k sejfu v levém horním rohu. K cíli se dostaneme tak, že přeběhneme z jedné strany na druhou, čímž se dostaneme o patro výše. V cestě nám stojí "výtahy", které se různou rychlostí pohybují po vertikální ose, kdy jediný dotek s nimi znamená ztrátu života a opakování celé úrovně od znova. 

Problémem je, že jakmile se špion rozeběhne, tak se zastaví až když doběhne na druhou stranu patra. Stále můžeme měnit směr a běžet odkud jsme přiběhli, nicméně to komplikuje situaci. Po úrovni jsou rozmístěné i roztodivné předměty - na každém patře je vždy jeden, který když sebereme, tak se za námi na stejném patře objeví druhý a když sebereme i ten, tak dostaneme bonusové skóre. 

Hlavní menu

Začátek hry

Získal jsem bonusový život

Cílem je tedy získat co nejvyšší skóre, které získáme jak úspěšným proběhnutím patra, tak již zmíněným sbíráním bonusových předmětů. Jakmile se dotkneme sejfu, tak se dostaneme do další úrovně. Podle textu, který běží ve spodní části obrazovky v menu hry bych jich tu mělo být přesně 130. 

Snažil jsem se tedy hru dohrát, ale musím bohužel konstatovat, že obtížnost je silně nevybalancovaná - pořád dokola se tu opakuje několik úrovní s různým počtem výtahů. Některé úrovně nemají výtahy žádné a některé jich mají 8, přičemž se pohybují vysokou rychlostí. A to tak vysokou, že i za použití silného save-scummingu jsem byl schopný dostat se za několik dní jen do úrovně 52. Dál už to prostě nešlo. Mám pocit, že autoři ani nezkoušeli, jestli jde hra dohrát. Ostatně i informace, že hra má 130 úrovní je lež. 

Nejtěžší level s 8 výtahy

Ehm, neměla mít hra jen 130 úrovní? 

Na zmíněné úrovni 52 jsem to tedy vzdal, ale jelikož jsem chtěl vidět konec, tak jsem požádal o pomoc - a Roman Bórik z PMD 85 fanwebu mi poslal poke, díky němuž se postava mohla beztrestně výtahů dotknout (thx). Tímhle způsobem jsem se snadno dostal dále. V momentě, kdy jsem měl překročit hranici 100.000 bodů, vyskočila hláška "SI EXOT !!!" a hra pokračovala dále, i když s bugnutým ukazatelem skóre. Dosáhl jsem 130. úrovně, ale nic se nestalo a hra pokračovala dále. Nakonec jsem došel až do úrovně 163 a jelikož se vůbec nic nezměnilo, tak soudím, že zde žádný konec ve skutečnosti není. Autoři nám jednoduše lhali. Za dohrání tedy považuji dosažení 100.000 bodů. 

V podstatě vítězství

Verdikt: Nepříliš povedená konverze hry z Apple II - obtížnost je silně nevyvážená a tak zatímco některé levely proběhnete i se zavřenýma očima, tak další jdou proběhnout jen za pomoci cheatování. 

Hodnocení: 2/10

Hra 150: Stensonstron (1987)

Stensontron

Vývojář: Martin Sústrik & Juraj Sústrik & Palo Čejka

Vydavatel: Sibylasoft

Vydáno 1987 pro ZX Spectrum

Žánr: Textová adventura

Počet hráčů: 1

Stav: Dokončeno

Druhá textovka od Martina Sústrika - ta první, Plutonia (1987), byla velice nepovedená a dostala ode mě nejnižší hodnocení. Stensontron je naštěstí o dost lepší. Na začátku se probouzíte v neznámé místnosti s amnézií, pamatujete si jen, že vás někdo v kukle praštil husitskou zbraní po hlavě. Zpočátku to tedy vypadá na zasazení do středověku, nebo fantasy světa, hra ovšem mate tělem a záhy se dozvíte, že se nacházíte v přítomnosti (nebo možná i v blízké budoucnosti) a navštívíte lokace jako hotel, aquaklub, laboratoř a potkáte se s mafiány či narkomany. 

Proč vlastně ten divný název Stensontron? Co to znamená? Od začátku u sebe máte falešný občanský průkaz na švédské jméno Stenson. Hra ale příběh dále nějak nerozvíjí a zápletka v podstatě neexistuje. Po dohrání jsem usilovně přemýšlel, o čem to vlastně bylo, ale pořád si nejsem jistý. Ze sestavených útržků můžu pouze předpokládat, že hlavní postava je jakýsi špion, který byl vyslaný do týlu nepřítele, ovšem byl odhalen. Cílem je každopádně dostat se z místa probuzení jinam - odletět vzducholodí do jiného města, kde na vás čeká "váš šéf".

Začátek hry

Občanský průkaz na jméno Stenson

Přišel jsem zhruba o čtvrtinu životů

I když se jedná o klasickou textovku, tak je hra poměrně akční. Na vrchní straně obrazovky vidíte pruh, který představuje zdraví hlavního hrdiny. Samozřejmě jsou tady klasické obrazovky, kdy zemřete okamžitě (např. pokud skočíte do vody bez skafandru), ale nachází se zde i řada situací, kdy vám ubyde jen kousek (spadne vám na hlavu cihla, skřípnete si prsty do pasti na myši).

Jeden z příkazů (jejich kompletní seznam je díkybohu na úvodní obrazovce) je "UDRI", nebo-li udeř. Můžete tedy chodit a mlátit do všeho možného - od dveří, přes postavy, až po sádrové trpaslíky. Zajímavé je, že toto může mít dohru později ve hře - pokud např. zmlátíte mafiánského bosse, tak se vám později pomstí a zabije vás. Máme tu i granáty, se kterými si párkrát otevřete cestu dál a brokovnici, se kterou lze střílet.

Stenson musí být nějaký boxer. Jinak nevím, proč musí všechny mlátit pěstí.

Kód k teleportu, který ale díky bugu není potřeba vůbec použít

Použití teleportu

Hra je dost zlomyslná a i provedení nevinných věcí je trestáno. Prozkoumejte získané hodinky a pružina vám vystřelí jedno oko. Použijte paklíč u dveří a postava ho místo toho sní. Snězte chlebíčky bez trojzubce (napichovátka) a zemřete. Snězte nalezené brambory a doplní se vám zdraví - po chvilce ovšem zemřete na předávkování solaninem. Na druhou stranu jsou hádanky logické a hrou jsem proplul bez nějakého většího zákysu.

V lepších textovkách je zvykem, že stačí zadávat první 3 písmena z příkazu a názvu předmětu, tedy např. místo "prozkoumej brokovnici" stačí napsat "PRO BRO". Zde je ovšem nutno psát vždy celý příkaz spolu s celým názvem předmětu! Takže třeba "PRESKUMAJ FALOSNY OBCIANSKY PREUKAZ", žádná jiná varianta se nebere. Pokud uděláte jediný překlep, tak si to napíšete hezky znova. Můžu vám garantovat, že vás to po chvíli začne pěkně štvát. Škoda, že to není vyřešeno lépe.

Je to zvláštní, ale tenhle chlap mě zná. Kdo to je? Raději jsem ho zabil granátem.

Mafiáni. Pokud jste předtím zabili jejich šéfa, tak se vám tvrdě pomstí.

"Paradajka už dozrela"

Místy hra působí nedokončeně, až zabugovaně - hned na začátku najdeme člověka v kostce ledu, kterého můžeme zachránit a ten nám za to dá magnetický klíč a heslo k teleportu. Ten ovšem k dohrání hry není vůbec potřeba, protože nás přenese do místnosti, do které můžeme normálně dojít. Skoro na konci hry také najdeme množství předmětů, které vůbec k ničemu nejsou (revolver, flaška s éterem, paklíč, hasící přístroj, kladivo, manuál k sinclairu, atd.). Tipuju, že autor měl plány udělat hru ještě delší, ale nakonec ji usekl. I přesto je ale herní mapa poměrně rozsáhlá, resp. hra dlouhá a dohrát ji (bez návodu) nějakou chvíli zabere.

Mapa hry

POSTUP HROU

Probral jsem se v neznámé místnosti, kde jsem viděl jediné dveře, tak jsem je prorazil svojí mocnou pěstí (UDRI) a šel na východ skrz chodbu. Pokračoval jsem do místnosti s kostkou ledu, kterou jsem zatím nechal být a pokračoval jsem do dalších místností, kde jsem sebral flašu ribezlového sirupu a príručku pre včelarov (ZOBER). Došel jsem k neonovému nápisu a pokračoval na sever, kde jsem oholil chlapíka (POUZI; HOLIACI STROJCEK), sebral jsem balík penazi (ZOBER) a rovnou i zahodil strojek (POLOZ; HOLIACI STROJCEK). 

Pokračoval jsem po perském koberci a vešel do prvního hotelového pokoje, kde jsem sebral palcát (ZOBER) a ve druhém pokoji jsem daroval příručku (POLOZ; PRIRUCKA PRE VCELAROV), za což jsem dostal bednu granátov (ZOBER). Vrátil jsem se chodbou a přes restauraci se dostal do kuchyně, kde jsem daroval sirup (POLOZ; FLASA RIBEZLOVEHO SIRUPU), za což jsem dostal informaci, že mám jít nejprve na západ, což jsem také udělal. Šachtou jsem se dostal dolů a pokračoval až na konec, kde se mi vysmíval nějaký chlap, tak jsem ho nakrmil granátem (POUZI; BEDNA GRANATOV). Nově vzniklou dírou ve stěně jsem došel až k mafiánům a zjistil, že to jejich kmotra jsem před chvíli holil! Řekl mi, že mám jít do hotelového pokoje za narkomanem a říct heslo "Paradajka uz dozrela". Odešel jsem přes výtah na západě. 

Narkoman chce dávku LSD

Dávám vědcům krabičku zápalek, aby si mohli zapálit kahan

Vstup do jeskyně čertů si zaplatím špinavými penězi od mafiána

Šel jsem tedy do pokoje, kde jsem dříve našel palcát a tam už na mě narkoman čekal. Řekl jsem mu heslo a dozvěděl jsem se další informaci - mám vědátorům ukrást záhadný přístroj a jít s ním do smrduté šachty. Šel jsem tedy zpět do výtahu, cestou v kotelně sebral krabičku zápaliek (ZOBER) a vyjel o patro výše. Vědátorům jsem dal zápalky (POLOZ; KRABICKA ZAPALIEK) a dostal informaci, že mám hodit granát do trojúhelníkových dveří, které stály 2 metry ode mě. Tak jsem tedy hodil granát (POUZI; BEDNA GRANATOV) a šel na východ, kde jsem sebral prístroj neznámého určenia (ZOBER). 

Moje cesta pokračovala přes hotelovou kuchyň do smrduté šachty, kde jsem použil přístroj (POUZI; PRISTROJ NEZNAMEHO URCENIA) a vyletěl nahoru. Zde jsem pokračoval do Aquaclubu, kde se nacházela potápačská výstroj (ZOBER). Vrátil jsem se do kotelny a pokračoval ke vstupu do jeskyně čertů. U pokladny jsem zaplatil (POLOZ; BALIK PENAZI) a pokračoval do šachty. Tam jsem vzal LSD 25 v prášku (ZOBER) a došel až na dno šachty, k betonové plošině.

Ještě, že jsou tady v jeskyních běžně k nalezení dávky LSD

Inventář. Nosnost je omezena na 67 kg.

Smrt utopením

Zabít koordinátora není vůbec lehké. A vlastně vůbec nevím, proč to musím udělat.

Oblékl jsem si svůj skafandr (POUZI; POTAPACSKA VYSTROJ) a šel dolů do vody a pak na východ, vyšplhal jsem žebřík a šel na jih. Koordinátora jsem zavraždil (POUZI; PALCAT) a sebral antiradiačny skafandr (ZOBER). Vrátil jsem se na sever, oblékl skafandr (POUZI; ANTIRADIACNY SKAFANDER) a vyšplhal nahoru. Ocitl jsem se na neznámém místě. Trochu jsem vyprázdnil kapsy (POLOZ; POTAPACSKA VYSTROJ; POLOZ; ANTIRADIACNY SKAFANDER; POLOZ; PALCAT) a sebral zrcadlo (ZOBER; ZRKADLO). 

Na východní straně jsem našel velký laser a počítač PMD-85. Pokračoval jsem dál na východ a narazil na známého narkomana. Dal jsem mu jeho drogu (POLOZ; LSD 25 V PRASKU), čímž jsem ho uspokojil a vešel do místnosti za ním. Tam jsem našel třesoucího se člověka, který mi z vděčnosti dal floppydisk k počítaču PMD 85 (ZOBER). Vrátil jsem se k laseru, položil na zem zrcadlo (POLOZ; ZRKADLO) a použil floppydisk (VLOZ), čímž jsem spustil laser. Ten vytvořil v jižní stěně díru, kterou jsem prolezl.

Získal jsem floppydisk k PMD 85

Voják mě zadržel jako špiona

Magnetický vlak

Našel jsem zde plamenomet, který jsem vzal (ZOBER) a šel na západ - spadl jsem do tmavé uličky. Odtud jsem se vydal zpátky k Aquaclubu a opodál překážející mříž jsem zničil plamenometem (POUZI; PLAMENOMET). Vyšplhal jsem nahoru a u oběšence si vzal plynovou masku (ZOBER), kterou jsem v místnosti na jihu hned použil (POUŽI; PLYNOVA MASKA) a šel na východ. Na cestě dál mě zastavil voják, který zkontroloval mé osobní doklady (naštěstí jsem od začátku měl falošný občianský preukaz). V šachtě na východě jsem vzal baterii (ZOBER) a u záteras jsem použil granát (POUZI; BEDNA GRANATOV), čímž se otevřela cesta na západ. 

Došel jsem až do stanice s vlakem a vložil baterii do budky (VLOZ), čímž jsem vlak oživil. Nastoupil jsem do vlaku (VSTUP) a dojel k přistávací ploše. Zbavil jsem se všech předmětů (vše položit na zem) a nalodil se na vzducholoď (VSTUP). Ta se vznesla a donesla mě do města, na letiště, kde už na mě čekali strážníci a můj šéf. 
KONEC POSTUPU HROU

Cesta vlakem ...

... a pak i vzducholodí

Vítězství! Ale příběh jsem tedy nepochopil.

Verdikt: Trochu akčnější textovka, která obsahuje ukazatel zdraví a řadu možností, jak se zranit či zabít. Hádanky jsou poměrně logické, ale parser by potřeboval zlepšit - je třeba vypisovat vždy celý příkaz a celý název předmětu. Škoda také, že tu není nějaký ucelenější příběh - v průběhu hry jsem nechápal kde jsem a co mám dělat a ani zakončení žádné vysvětlení nepřineslo.
Hodnocení: 3/10