Hra 1194: Leo: Žhavá Čísla (1996)

Leo: Žhavá Čísla

Vývojář: Jaromír Faiman (Faiman Software) & Pavel Strejček & Vladimír Peníška (Vladimír Peníška Corporation) & Eliot Studios

Vydavatel: Vochozka Trading

Vydáno 1996 pro DOS / Windows

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1 - 2

Stav: Dokončeno

Vochozka trading pořídil licenci od tehdy populárního pánského časopisu Leo a nechal si vyrobit variaci na hru Maxit (1978), resp. jako inspirace zřejmě posloužily tituly Blue Angel 69 (1989), Sexy Droids (1992) či Penthouse Hot Numbers (1993), jenž byl vytvořen pro další časopis Penthouse. 

Hrát se dá ve dvou hráčích či v jednom proti počítači. Na začátku se zobrazí mřížka 7x7, na níž jsou rozmístěné karty s hodnotami mínus 12 až plus 12. Cílem je sesbírat co nejvyšší skóre, které se logicky může i odčítat a dostat do mínusu. Klíčové je, že jeden hráč může vybírat pouze z karet na horizontále a druhý jen na vertikále. Na pozadí se postupně odkrývá fotka s odhalenou slečnou. (poznámka - úvodní a vítězný obrázek jsem bohužel musel trochu zcenzurovat). Kolo končí jakmile hráč nemá dostupný žádný další tah. 

Logo Vladimír Peníška Corporation

Logo Vochozka Trading

Logo časopisu Leo

Začátek hry

Ve hře pro jednoho hráče musíme projít celkem 12 úrovní. Pokud nějakou nevyhrajeme, tak můžeme hrát znovu, ale přijdeme o jeden ze tří životů, které se mezi levely neobnovují a jsou znázorněny lvíčky v levém dolním rohu. Obtížnost postupně stoupá a zatímco na začátku není problém vyhrát, později už je nutné přemýšlet dopředu. Sebrat nejvyšší číslo není vždy ta nejlepší taktika. 

Inteligence protivníka je kolísavá, většinu času na vyšších úrovních hraje slušně, ale občas udělá nepochopitelnou minelu, takže se dá asi nejlépe definovat jako "nepředvídatelný". V posledních třech úrovních pak předstírá přemýšlení a dává si se svými tahy na čas, což má zřejmě zvyšovat napětí, ale ve finále je to jen otravné. Pokud hrají dva hráči, tak se samozřejmě zaznamenává jen počet vítězných kol. 

Hudební doprovod je ucházející, nicméně dochovaná je pouze disketová verze s MIDI zvuky. Existovala i vylepšená CD verze s dabingem, o čemž svědčí nejenom zašedlá položka v nastavení zvuku, ale i ceník v časopisu Level 15, kde se disketová nabízela za 395 Kč a CD za 475 Kč. 

Ve zřejmě jediné recenzi v časopisu Score 28 z dubna 1996 dostal titul hodnocení 40 %. Právě zde A. Anastasov zmiňuje i nepovedený "pubertální" dabing s hláškami typu "Vyhrála jsem, jsem lepší" či "Mínus dvanáct", takže evidentně dostal právě CD verzi. Za další negativa pak označil inteligenci protivníka a tedy jednoduchost, krátkost, malý počet fotek a ženy zachycené v nedostatečně vzrušujících pózách. 

Průběh hry

Vytváření screenshotů je složité

Vítězství!

Autoři

Verdikt: Mechanismy jsou dobře vymyšlené a hlavně při hře dvou hráčů se může jednat o slušnou zábavu. Sólo hra je o něco horší a to kvůli kolísavé inteligenci protivníka. 

Hodnocení: 4/10