Hra 1212: Quadrax (1996)

Quadrax

Vývojář: Cauldron (David Durčák & Marián Ferko & Martin Horňák & Maroš Stano)

Vydavatel: Riki Computer Games & Vochozka Trading

Vydáno 1996 pro DOS / Windows

Žánr: Logická hra

Počet hráčů: 1 - 2

Stav: Dokončeno

Po vydání původního Quadraxu (1994) na počítače ZX Spectrum se vývojáři z Cauldronu rozhodli změnit platformu a jejich prvním projektem pro DOS byla rozšířená a vylepšená verze této logické hry, která vyšla na jaře roku 1996. Největší změnou je počet úrovní, který se zdvojnásobil, najdeme jich zde tedy rovných 100. Kolem patnácti jich bylo převzato z originálu, někdy s menšími, jindy s většími úpravami, a zbytek je nový. 

Hra se prodávala na disketách za 495 Kč, resp. 575 Kč za CD verzi. Na Slovensku pak za 550 a 650 Sk, od března 1996 pak zdražila na 620 a 666 Sk. Vznikla i anglická verze prodávaná v Maďarsku. 

Poznámka - úvodní obrázek se takto ve hře nikde neobjevuje, jelikož jsou v animaci postupně osvětlována jednotlivá písmena. Pro účely článku jsem nechal celé jméno zkonstruovat z několika screenshotů pomocí AI. 

Logo Cauldron

Brána Chrámu Slunce

Hlavní postavy Mike a Alex

Menu

Začátek hry

Rozveden byl i příběh, který se odvíjí v poněkud prkenných cutscénách. Ocitáme se v roce 1992, kdy Mike (oranžová / červená barva oblečení a textů) a Alex (modrá) pátrají po Nickovi a Holdenovi (bratr Mika), kteří se o čtyři roky dříve vydali na expedici do Egypta odkud se nikdy nevrátili. Podle legend se na neznámém místě na Sahaře jednou za čas objevuje Chrám Slunce, místo odpočinku boha Slunce Amona. Toto místo skrývá netušené vědomosti a bohatství, a tak se ho logicky již mnoho lidí pokusilo najít. 

Naší dvojici hrdinů se podaří zjistit, že chrám se objevuje jen v přestupném roce, kdy vždy přijde podivná elektrická bouřka. Vydávají se tedy do pouště, kde málem zemřou, ale nakonec se jim podaří místo najít. Postupně zjišťují, že chrám je živá bytost, která "putuje časem a prostorem" a hledá nového boha, čemuž se snaží zabránit démon Sutech, bůh pouště a války, který bojuje o udržení smyslu své existence. 

Jedna z úrovní převzatých z původní ZX Spectrum verze

Po vyřešení levelu získáme heslo

Co je to na pozadí za podivné houpající se koule?

Ten čtvereček nahoře uprostřed není jen dekorace na pozadí

Úroveň 45 - počet pák začíná být neúnosný

Projít hru lze buď ve dvou na jedné klávesnici či můžeme hrát sami, kdy mezi postavami přepínáme. V menu jdou nastavit vlastní ovládací klávesy, čtyři pro pohyb, aktivační tlačítko (např. na stisknutí páky) a změnu postav. Použít se dá i joystick. Cílem je jednoduše dojít na místo označené dvěma blikajícími šipkami, přičemž tu naštěstí není žádný časový limit a úrovně můžeme bez postihu kdykoliv restartovat. Postavy přitom můžou seskakovat i šplhat, ale jen do určité výšky. 

Mechanismy jsou stejné, většina prvků zůstala - kostky co se dají tlačit, zničitelné kostky s kruhem, páčky ovládající výtahy či zasouvací plošinky, propadávající se podlahy, stropy, teleporty. Zmizely "buchary", které mohly postavu rozdrtit a zabít, což je jedině dobře. Vertikální průlezy označené šipkami nahoru a dolů zůstaly a k nim se přidaly i horizontální průlezy, tzn. doprava a doleva, přes něž se dá prolézt pouze daným směrem, ale zpět nikoliv. Novinkou jsou také magnety, jimiž se dají přitáhnout speciální kostky, ohýnky na zemi, které musíme uhasit kostkou a teleporty pro kostky - stačí do nich kostku umístit a objeví se jinde, na místě označeném hvězdičkami. 

Sutech asi nebude příjemný chlapík

Větší množství "jednosměrek"

Tady stačí "jen" dojít do cíle, ale propadávající se podlahy jsou proti

Teleporty na n-tou

Zde je nutné nacpat kostku do jedoucího výtahu

Obtížnost je stále dobře vybalancovaná, úrovně výborně navržené a většina z nich se dá s trochou trpělivosti vyřešit za minutu či dvě pokud známe řešení. Menší kaňkou je občas příliš vysoký počet přepínacích pák, kterých může být až kolem 15. Poté je těžké si zapamatovat co jaká páka dělá a je vhodné si celou úroveň překreslit na papír (např. úroveň 45). Někdy také musíme využít menší triky jako třeba vsunout kostku do jedoucího výtahu. 

Vynikající jsou také části úrovní, které slouží pouze pro zmatení, jako past. Často je řešení jiné, než se na první pohled zdá, takže nestačí jen "jít dopředu", ale je opravdu nutné postup vymyslet. Některé levely mají také více možných způsobů řešení. 

Grafické zpracování je jednoduché, ale dostačující. Bohužel je občas nepřehledné, kdy není poznat co je zeď či plošinka a co jen pozadí (viz např. úroveň 38), případně co je překážka a co jen dekorace (např. kývající se sekery). Hudba je podařená a chytlavá, nicméně skladeb by mohlo být o něco více.

Sutech se vynořil ze stínu

Která cesta vede do cíle?

Levá polovina úrovně byla již na ZX Spectru, pravá je nová

Tohle bude těžké

Na tomhle obličeji je cosi komického

První recenze vyšla v listopadu 1995 v časopisu Score 23, kde hra získala 80 %. Autor pochválil na poměry logických her zajímavý příběh, design úrovní, příjemné uživatelské prostředí a dlouhou herní dobu. Jediná výtka směřovala k menší originalitě. 

V časopisu Riki 15 z prosince 1995 obdržela 83 % a chválena byla hratelnost, hudba, zajímavý příběh a systém hesel. Quadrax byl na závěr označen za zatím jednoznačně nejlepší tuzemský titul. Taktéž v prosinci 1995 vyšel článek v diskmagu Pařeniště 13 a zde autor udělil 60 %. Pochválil  originalitu,"atraktivitu" a hudbu. V dalším diskmagu Bonus 2 z ledna 1996 bylo mezi klady zařazeno grafické zpracování, nízké hardwarové nároky, neomezený počet pokusů, za jedinou chybu byla označena absence hry po síti. 

Nejpozitivnější recenze za 90 % se objevila v časopisu Excalibur 54 z dubna 1996. Pozitivně byl přijat design úrovní, hratelnost, postupně rostoucí obtížnost, zajímavý příběh, atmosférická hudba a animace postav. Za slabší část byly označeny renderované animace. Závěrečná slova zněla "Quadrax je absolutní božárna, jaká tady už dlouho nebyla."

I přes slušné přijetí a na tuzemské poměry i dobré prodeje se autoři rozhodli nevytvořit pokračování a místo toho vrhli síly na jiný titul, se kterým chtěli uspět hlavně v zahraničí. Tím byla tahová strategie Spellcross: Poslední Bitva (1997). V roce 2000 byl Quadrax uvolněn jako freeware. 

Krabice se hrou; Zdroj: smetisteher.cz

Kolem hry se dodnes udržuje aktivní komunita, kdy s požehnáním původních autorů vzniklo hned několik neoficiálních pokračování od týmu Alfaline a to konkrétně Quadrax 3: Tajemství Konga (2000), Quadrax 4: Tajemství Pyramid (2008), Quadrax 5: Mayské Záhady (2008),  Quadrax 6: Poklady Atlantidy (2009), Quadrax 7: Hledání Laputy (2010), Quadrax 8: Per Aspera Ad Astra (2012), Quadrax X: A Tribute to Quadrax I (2015), Quadrax Neverending (2016) a Quadrax Definitive (2023). 

Vzhledem k tomu, že se jedná nejen o povedenou hru, ale také o první oficiální titul od týmu Cauldron, který se stal jedním z nejúspěšnějších slovenských herních studií, tak Quadrax zařazuji na svůj must-play seznam (viz pravý sloupec). 

Video s kompletním průchodem hrou:

Ani v této verzi nechybí systém postupu, kdy po každé dokončené úrovni dostaneme heslo, které můžeme zadat v hlavním menu a vrátit se tam, kde jsme skončili. 

Hesla:

0-9: 

START, ROCKS, KOKOS, THREE, SOKOL, KOLOS, INFII, NONON, ARTUS, PRIOR

10-19: 

LOPTA, DREAD, LANZE, FLUCH, ROTKA, FEUER, KRTKO, TARAJ, GATES, CLAWS

20-29: 

GRUND, ATACK, FIGHT, ROGER, WILCO, TULSA, NANOC, AJNIN, DINDA, EMAEG

30-39: 

LOMSI, LVALC, URUCA, MSERE, GONGU, RTFIN, URTHK, YRANO, SMINO, RMOGL

40-49: 

IMINO, RSTIG, HELDA, RVIVI, ENRUW, ENVLC, IKONE, CAPSL, OCKDA, VIDAM

50-59: 

AROSN, CIVIL, COLON, REWKA, YOUOL, APORT, BPORT, RUBYN, NYECO, ERIKI

60-69: 

SCRNT, QWERT, ERORR, EDING, MORHO, HIROM, AKUZA, MOSKE, ELRIT, THEPI

70-79: 

LAKOT, BLEKS, PORTA, CALAD, HARCO, MPOLO, KUBLA, NURAT, NSOCI, VINEB

80-89: 

BLYZN, SAKKK, ENDER, LUSTB, EKGBH, SIAJE, SIENN, INVAL, RIAPO, SMILA

90-99: 

OROKS, EROPO, AMRIK, SYYYK, CHAOR, WOGON, DYURD, ARTBA, SLKUT, ABYSZ

Poslední level je jen formalita

Na vrcholu Chrámu Slunce

Kterou masku vybrat?

Sutech má pech

Mike se stal bohem

Verdikt: Autoři vzali podařenou původní verzi ze ZX Spectra a dokázali ji posunout ještě o něco dál. Atraktivní možnost hrát ve dvou hráčích zůstala, design úrovní je velmi dobrý (jen někdy je přepínacích pák až příliš) a obtížnost je trefena téměř ideálně. Vytknout se dají cutscény, které působí spíše komicky, a lehce dopilovat by zasloužil i příběh. Celkově hodnotím jako zatím nejlepší tuzemskou hru a uděluji první 7/10. 

Hodnocení: 7/10